Splachování toalety dešťovou vodu: Jde to? A co je k tomu potřeba?
Michal Kraus
Při každém spláchnutí mizí v kanalizaci litry pitné vody. Její levnou a k přírodě šetrnou alternativu přitom máme doslova na dosah ruky. Jak na využití dešťové vody ke splachování toalety? Poradíme vám!
30–40 % pitné vody padne na splachování
Jen na splachování toalety padne denně přibližně 30–40 % celkové spotřeby vody. Podle průzkumů a názorů odborníků by se přitom většina vody použité ke splachování dala nahradit zachycenou dešťovkou. V cestě ale lidem stojí byrokratické záležitosti, nejednoznačné zákony a finanční náklady spojené například s pořízením retenční nádrže nebo vybudováním oddělených rozvodů vody.
Co brání využívání dešťové vody? Byrokracie!
Proč se dešťová voda ke splachování toalety (a dalším činnostem, jako je praní prádla nebo běžný úklid) využívá jen zřídka? Důvodem je, že není jasně definováno, jaké parametry má užitková voda splňovat. Zda vám bude stavba domu využívajícího dešťovou vodu povolena, tak záleží jen a pouze na stanovisku krajské hygieny, která posuzuje každý projekt zvlášť.
To by se ale v dohledné době mohlo změnit, využití srážkové vody má mít totiž od začátku příštího roku oporu v zákoně. Už nyní je v legislativě zanesena definice srážkové vody a konkrétní vyhláška, jež stanoví detailní parametry, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost, nyní vzniká.
K zachycení dešťovky slouží retenční nádrže
Abyste mohli dešťovou vodu použít ke splachování toalety, potřebujete ji nejprve zachytit. K tomu slouží akumulační neboli retenční nádrže. Zpravidla se instalují pod zem, jelikož tak zůstane dešťová voda déle čerstvá. Navíc je k dispozici také v zimě, v dostatečné hloubce totiž nezamrzá.
Dešťovou vodu je třeba zbavit nečistot
K retenční nádrži je vždy třeba pořídit také filtrační mechanismus. Jaký konkrétně záleží zejména na velikosti odvodňované plochy a čistotě vody. Jestliže na střechu padají listy a větve z okolních stromů, prach z ulice nebo se na ní usazuje popílek ze sousedova komína, bez sofistikované filtrace se neobejdete.
Je dešťové vody spíše méně a je relativně čistá? Pak vám bude stačit bezztrátový údržbový filtr. Nečistoty se zachytí na sítkách, které musíte jednou za čas vyčistit. Počítejte ale s tím, že více znečištěná voda vám takovýto filtr ucpe při každém větším dešti.
Pokud je dešťové vody poměrně dost a bývá znečištěná, vhodnou volbou bude ztrátový bezúdržbový filtr. Ten díky ukloněnému sítku odděluje část čisté dešťové vody, která putuje dále do nádrže, a zbytek vody používá k odvodu nečistot ze sítka do kanalizace. Výhodou je, že filtr není třeba čistit, pouze jednou za čas zkontrolovat.
U velmi znečištěné dešťové vody lze doporučit instalaci několika filtrů za sebou. Zpravidla se dva filtry usazují před vstup do nádrže a jeden na sací trubici čerpadla.
Nakonec je třeba zmínit, že filtry vás zbaví pouze nečistot, které se nacházejí ve vodě před tím, než vstoupí do retenční nádrže. Jak si ale poradit s nečistotami, které napadají přímo do nádrže? Ideálním řešením je opatřit nádrž čerpadlem s jemným sacím košem.
Jak dostat vodu z nádrže? Pomůže čerpadlo nebo domácí vodárna
Dešťovou vodu musíte z retenční nádrže také nějak dostat do rozvodů vody – k tomu slouží čerpadla s tlakovým spínačem nebo sofistikovanější domácí vodárny. Při výběru těchto zařízení zohledněte jejich výkon (dostačující je 60 l/min) a dostatečný tlak dle výškového uspořádání systému (bungalov vs. patrový dům).
K domácí vodárně patří rovněž tlaková neboli expanzní nádoba, kterou čerpadlo v retenční nádrži natlakuje a ze které se následně odebírá voda a rozvádí se po domě. U objemu expanzní nádoby platí, že čím větší, tím lepší. Objemnější nádoba je vhodná především proto, že čerpadlo tak často nespíná, čímž se prodlouží jeho životnost. Při výběru lze orientačně vycházet z těchto doporučení:
Pro chatu s jedním odběrným místem lze použít nádobu o objemu 20–30 litrů.
Pro zalévání zahrady je vhodná nádoba o objemu 30–50 litrů.
Pro průměrný rodinný dům se čtyřmi osobami se většinou doporučuje tlaková nádoba o objemu 80–100 litru.
Nezapomeňte oddělit rozvody vody
Rozvody pitné a dešťové vody musejí být vždy striktně odděleny, v opačném případě by mohlo dojít ke kontaminaci vodovodního řádu. Takzvané dvojí rozvody jsou hygienickým požadavkem na ochranu vodovodního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717.
Ptáte se, co se stane, když v retenční nádrži dojde zásoba dešťové vody? Nemusíte se bát, že byste v ten moment nebyli schopni spláchnout. Rozvody vody se totiž doplňují o zařízení na přepínání vody z dešťové na pitnou pro případ, že by delší dobu nepršelo.
Díky vodoměru zaplatíte za stočné méně
Na závěr zbývá jen umístit do sklepa nebo technické místnosti vodoměr na dešťovou vodu. Ptáte se proč? Jestliže dešťovku hodláte používat ke splachování a odpadní voda skončí v kanalizaci (tedy v případě, že nemáte domovní čistírnu odpadních vod), vodárny vám naúčtují stočné. A vždy je výhodnější platit za skutečně vypuštěnou vodu než paušálem.
Získejte dotaci na akumulaci a využití dešťové vody
Už jste slyšeli o dotačním programu Dešťovka? Jeho cílem je finančně podpořit majitele nemovitostí, kteří chtějí na svém pozemku instalovat retenční nádrž k jímání a následnému využívání dešťové vody. Nejedná se přitom o dotace v zanedbatelné výši – ve výsledku můžete získat zpět až 50 % všech vašich výdajů.
Pokud plánujete srážkovou vodou splachovat toaletu, zajímat vás bude druhá varianta dotačního programu, která je k dispozici majitelům stávajících domů i novostaveb. Předpokladem pro uznání dotace je jednak projekt retenční nádrže, jednak striktní oddělení rozvodů vody. Dotace se v tomto případě může vyšplhat až na 65 000 Kč.
Chcete podat žádost o dotaci na retenční nádrž, ale nevíte, jak postupovat? Obraťte se na nás. Máme zkušenosti s projektováním retenčních nádrží i s vyřizováním dotačních žádostí. Vše zařídíme k vaší spokojenosti tak jako v případě stovek dalších klientů.
K čemu dalšímu lze dešťovou vodu využít?
Topný okruh – Dešťová voda je měkká a má nízký obsah železa a manganu, proto nevede ke vzniku vodního kamene a nezanáší potrubí.
Praní prádla – Měkkost dešťové vody je výhodou také při praní prádla. Nemusíte používat přípravky na změkčování tvrdé pitné vody ani látky působící proti vzniku vodního kamene na elektrických spirálách pračky. Dešťová voda má slabě kyselou reakci od absorbovaného oxidu uhličitého (CO2) a má tak při praní i přirozenou odmašťovací schopnost.
Mytí oken, podlahových krytin a aut – Dešťová voda neobsahuje minerální látky, které by po uschnutí zanechávaly bílé stopy na oknech, podlaze ani karoserii auta.
Zalévání zahrady – Dešťovka díky své měkkosti nezanáší trysky zahradních rozprašovačů. Navíc neobsahuje chlór a v jejích kapkách se dobře rozpouští vzdušný dusík, který slouží jako přírodní dusíkaté hnojivo, což může rostlinám jedině prospět – jak venkovním, tak pokojovým.
Chci nezávaznou konzultaci zdarma