Nádrž na dešťovou vodu je skvělým řešením, jak ušetřit peníze za vodu, kterou byste jinak museli brát ze studny nebo vodovodu. Zároveň se schraňováním dešťové vody chováme zodpovědně k přírodě a navíc lze na nádrž získat dotaci . V dnešní době má každý majitel zahrady na výběr z nepřeberného množství nádrží a nádob na dešťovou vodu. Jak, ale vybrat tu správnou pro vás?
Nádrž na dešťovou vodu je nádoba, do které se sbírá dešťová voda. Zároveň je tato nádrž schopna dešťovou vodu konzervovat (zabránit zkažení vody) a následně ji využít pro účely zalévání nebo třeba splachování toalety.
Určitě není třeba se dlouho rozepisovat o tom, co je a není nádrž. Důležité je k čemu taková nádoba na déšť může sloužit a jaké jsou typy jednotlivých nádrží.
Výhody nádrží a využití dešťové vody
Jak velkou nádrž pořídit
Druhy nádrží na dešťovou vodu
Dotace (Dešťovka) na nádrže
Nádrže na klíč
Legislativa a povolení nádrže na vodu
Nejlevnější nádrže na dešťovou vodu
Jak nádrž funguje
Rozdíl mezi retenční a akumulační nádrží na dešťovou vodu
Jak dlouho vydrží voda v nádrži
Jak nádrž na vodu vyčistit
Jak se staví nádrž na dešťovou vodu
Dešťová voda má výhodu ve své měkkosti. K vám na pozemek se dostává již po přírodním přečištění, kdy z logiky věci prošla odpařením. Sice ji nelze využít jako pitnou vodu a nelze zaručit její nezávadnost, protože i v mracích dochází ke styku s látkami, které mohou být zdraví škodlivé, ale zahradě nevadí vůbec a její měkkost je ideálním řešením pro domácí využití například praní a splachování.
Právě k praní prádla je dešťová voda ideální. Díky měkkosti se v ní lépe rozpouští prací prášek, kterého ve výsledku budete potřebovat méně. K tomuto řešení, kdy se spojí nádrž na dešťovou vodu s vnitřními rozvody navíc existuje možnost čerpat dotaci.
Každý z nás v průměru spotřebuje 100 až 140 litrů vody za den. Skutečně jde o průměrnou spotřebu danou součtem všech aktivit, jak například sprchování, splachování, mytí nádobí a rukou, úklid a tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Většina domácností tuto spotřebu řeší vodovodní přípojkou a připojením k vodovodu.
Sběr a další využití dešťové vody ideálně v kombinaci s vrtanou studnou je cesta za vlastní soběstačností. Málokterý zdroj jako je dešťová voda má tolik možností k využití.
K zalévání pak lze využít i přečištěnou odpadní vodu z domovní čistírny odpadních vod, která se akumuluje v nádrži za čistírnu. K tomuto řešení je však potřeba projektu od vodohospodáře. Navíc čistírna nelze realizovat tam, kde existuje možnost připojení odpadu kanalizační přípojkou.
Primární a nejčastější využití dešťové vody najdeme na zahradě. Ta je sama od přírody zalévána deštěm a není tak třeba moc přemýšlet o kvalitě vody, stejně by déšť na zahradu spadl. Pokud se rozhodnete zachytávat dešťovou vodu do nadzemních nádob, zcela jistě ušetříte v teplých letních měsících. Na druhou stranu, zde možnosti sudů a jiných nádob končí.
Oproti tomu větší nádoby na dešťovou vodu, respektive podzemní nádrže dokáží schraňovat většinu vody, která dopadne na váš pozemek a zároveň nabízí využití jednak pro zálivku zahrady, kterou lze integrovat s automatickým zavlažovacím systémem, ale také s touto vodou můžete například umýt auto nebo terasu.
O nádržích kupovaných na zahradu platí to samé jako o jiném spotřebním zboží. Levné výrobky nabízejí omezené možnosti využití a částečný nekomfort. Dražší investice nabízí lepší využití, ale sáhnete hlouběji do kapsy.
Hned na začátku musíme přiznat, že dostat dešťovou vodu do domácnosti není tak snadné jako s ní zalévat. Protože dešťová voda nesplňuje standardy pitné vody je nutné mít v domácnosti oddělené rozvody vody. Nádrže na dešťovou vodu se navíc doplňují o filtry, tak aby se případné zdravotní riziko zmírnilo na naprosté minimum.
Ideální využití této vody pak je pro praní a splachování. Může se zdát, že jde o malé využití vzhledem k náročnější realizaci, ale opak je pravdou. 30 až 40% spotřebované vody za den spadá právě na tyto činnosti. Investice do nových rozvodů a nádrže na dešťovou vodu se tak jistě vyplatí. Navíc v situaci, kdy lze pro toto řešení získat dotaci dešťovka. S tím vám mimochodem rádi pomůžeme, stačí se nám ozvat.
Jak vybrat správnou velikost nádrže na dešťovou vodu jsme již psali zde. Pojďme si, ale jednoduchou formuli zopakovat. Nejprve, je ale dobré vědět s jakými proměnnými budeme počítat:
Plocha střechy, která bude vodu zachytávat
Plocha zahrady, kterou byste rádi zalévali
Další využití dešťové vody v domácnosti jako např. splachování
Dešťové podmínky v dané lokalitě, resp. průměrný úhrn srážek za rok
Na internetu najdete spoustu kalkulaček, které vám dají přesnější výsledek, nicméně obecně platí, že 1m3 tedy kubík vystačí na 100m2 zahrady. Máte-li tedy zahradu 500m2 budete potřebovat 5 kubíkovou nádrž na dešťovou vodu.
Máte-li v úmysly dešťovou vodu zapojit i do vnitřních rozvodů, pak na jednu osobu pro domácí využití by měl připadat 1 kubík nádrže, aby zásoba na užívání vydržela alespoň 3 týdny. Pokud jste tedy doma 4 a chcete zalévat 500m2 zahradu, pak budete potřebovat minimálně 9 kubíkovou nádrž na dešťovou vodu.
Pro matematické nadšence, kteří si vše rádi přepočítají nabízíme vzoreček přesného výpočtu velikosti nádrže na dešťovou vodu.
Kalkulace výpočtu velikosti vychází z:
plochy střechy - čím větší střecha, tím více vody zachytí
koeficientu vsaku - ne všechna voda se vsákne, část se odpaří nebo nezachytí
výkonu filtru - část vody se ztratí v nádrži
úhrnu srážek - na každém místě prší v průměru jinak
Dejme tomu, že máme střechu 100m2 a průměrný úhrn srážek je 1 000mm ročně na m2.
Pak by náš výpočet vypadal následovně 100 (plocha střechy) x 0,8 (koeficient vsaku) x 0,95 (ztráta v nádrži) x 1 000 (úhrn srážek) = 76 000 litrů vody zachycené za rok.
Pro získání nezbytné velikosti stačí celkový objem vynásobit 5% = ideální velikost nádrže pro zálivku tak bude 3,8 m3, tedy 4 kubíková nádrž.
Zásadním faktorem jsou samostatné srážky, ani velká nádrž vás v místech, kde obecně neprší nezachrání. Podle průměrného úhrnu srážek. Vždy aktuální data k vašemu kraji můžete zjistit na tomto odkazu.
Typů nádrží a nádob na dešťovou vodu existuje hned několik. Liší se především na úrovni technologického řešení (nadzemní a podzemní), materiálem, objemem a samozřejmě cenou. Ideální řešení pro váš rodinný dům či zahradu je kombinací těchto faktorů.
Obecně levnější variantou nádob a nádrží na dešťovou vodu jsou nádrže nadzemní. Jejich výhodou je jednoduchá instalace a cena. Naopak za nevýhodu lze považovat rychlejší kažení vody a menší objem. Dopředu také počítejte s tím, že k nadzemní nádrži nejdou vymyslet chytrá řešení jako je například automatická závlaha.
Nadzemní nádrže najdou využití v situacích, kdy se vám nechce investovat do větších nádrží nebo vaše zahrada vzhledem k rozloze ani takovou nádrž nepotřebuje. Přeci jen uložit 5 kubíkovou nádrž pod zem není jen tak.
Nadzemní nádoby tak můžeme doporučit na místa s malou zahradou nebo případně k domům, kde primárním zdrojem vody pro zalévání je studna.
Nadzemní nádoby můžeme rozlišit podle vzhledu, funkčnost mají všechny stejnou. Klasickým zástupcem je sud na dešťovou vodu. Sudy mají objem v rozpětí 300 až 500 litrů.
Dalším typem nadzemních nádob jsou klasické nádrže, které mají objem od 500 do 2 000 litrů. Jde o kus plastu typicky zelené barvy, který není příliš vzhledný, ale za to funkční.
A v neposlední řadě se na trhu objevují dražší designové nádoby na dešťovou vodu, které pojmou podobný objem vody jako sudy, přičemž lépe lahodí oku na vaší zahradě.
Podzemní nádrže na dešťovou vodu jsou už složitějším řešením. Jednak nabízejí výrazně vyšší objem a za druhé k jejich používání je potřeba stavby, resp. výkopu a uložení. Výhodou je skutečně prakticky neomezená zásoba dešťové vody s možností propojit ji s automatickou závlahou zahrady.
Plastové podzemní nádrže na dešťovou vodu lze typicky koupit ve dvou provedeních. Základním typem je samonosná nádrž, která nevyžaduje obetonování. Běžně se usazuje do míst, kde není riziko spodní vody nebo není jílovité podloží. Taková nádrž se jen usadí na betonovou desku a obsype.
Pro uložení do větší hloubky nebo v případě jílu se využívají nádrže k obetonování. Jde taktéž o plastovou nádrž.
Posledním typem jsou pak dvouplášťové podzemní nádrže, které jsou de facto vyztuženou sestrou první varianty. Používají se v místech, kde je tlak na nádrž zesílen spodní vodou.
Betonovou podzemní nádrž většinou najdeme u větších objektů, jako jsou výrobní haly, supermarkety apod., tedy pro místa, kde se akumulují desítky kubíků dešťové vody a tlak vody je natolik velký, že plastová nádrž není vhodným řešením. U rodinných domů se s tímto řešením, často nesetkáváme.
Rádi byste si pořídili nádrž na dešťovou vodu a zajímává vás, zda vám na ni stát přispěje v rámci dotačního programu dešťovka? Pojďme se podívat na konkrétní dotační tituly.
První a nejjednodušší dotační titul se vztahuje na řešení, kdy majitel stávajícího domu (tzn. dům zkolaudovaný před 27. dubnem 2017) chce schraňovat dešťovou vodu v podzemní nádrži a tuto vodu pomocí čerpadla využít čistě pro zalévání zahrady.
Na takové řešení je možné z dotace čerpat až 20 000,- + (počet kubíků nádrže) x 3 500,-. Maximálně však do 50 % nákladů.
To znamená, že pořídíte-li si 5 kubíkovou nádrž, která i se stavbou a dalším příslušenstvím vyjde na 70 000,-, pak maximální částka, která by se teoreticky dala čerpat je 20 000,- + 5 x 3 500,-, tedy 37 500,-. Přičemž, ale reálná maximální dotační částka bude 35 000,- (50% z celkové hodnoty).
Druhým dotačním titulem je řešení, kdy dešťové vody nejen akumulujete v podzemní nádrži a využíváte je pro zálivku, ale zároveň tuto vodu využíváte ve vnitřních rozvodech domu pro splachování toalety. Tato výzva se již své podstaty vztahuje i na novostavby.
U druhého dotačního titulu platí stejná logika jako v prvním případě. Mění se jen základní částka, kterou lze čerpat. Zájemce o dotaci může požádat až o 30 000,- + (počet kubíků nádrže) x 3 500,-.
Poslední a zároveň nejkomplexnějším řešením je využití, jak dešťové vody, tak přečištěné šedé vody (například z umyvadla a pračky). Toto řešení je samozřejmě nejnáročnější na přípravu, ale je to skvělý krok k soběstačnosti.
Z dotačního titulu je možné čerpat až 60 000,- + 10 000 na projektovou dokumentaci + tradičně (počet kubíků nádrže) x 3 500,-.
Nádoby na dešťovou vodu, myšleno nadzemní nádrže zcela jistě nepotřebují pomoc s realizací, ty dovezete domů z obchodu a postavíte na místo, kde se vám nejlépe hodí.
V případě podzemních nádrží už to není tak jednoduché. Ne každý si zvládne nádrž naistalovat, tak aby si mohl být jistý, že vše bude fungovat, tak jak má. Pokud máte zájem o stavbu a koupi podzemní nádrže na dešťovou vodu, neváhejte se nám ozvat.
Pořízení nádrže na dešťovou vodu se stalo věcí povinnou. Respektive hospodaření s dešťovou vodou.
V roce 2021 nabyla platnosti legislativní změna vodního zákona, jež ukládá všem vlastníkům nových staveb povinnost hospodařit s dešťovou vodu přímo na svém pozemku. Je tedy nezbytné zohlednit tento požadavek již při vytváření projektových podkladů. V opačné situaci mohou nastat potíže v procesu získání stavebního povolení či při kolaudaci.
Tato legislativní novinka rovněž zahrnuje stávající vlastníky staveb, kteří plánují jakékoli úpravy svých objektů, ať už se jedná o přístavbu, nástavbu či izolace. Stavební povolení jim bude uděleno pouze v případě, že zároveň poskytnou řešení pro zpracování srážkové vody.
Co se týče likvidace dešťové vody podle legislativy, můžeme pracovat s §5, odst. 3
Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
Primárním doporučením je akumulace dešťové vody (nádrž na vodu)
Druhou možností je vsakování dešťové vody přímo na vlastním pozemku.
Pokud toto řešení není vhodné, je povoleno propouštět srážkovou vodu do samostatné dešťové kanalizace, která není napojena na hlavní čistírnu odpadních vod.
Až když žádná z výše uvedených možností není proveditelná, zákon umožňuje regulované propouštění dešťové vody do smíšené kanalizace.
Hledáte, co možná nejlevnější nádrž na dešťovou vodu? Obecně nedoporučujeme kupovat ty nejlevnější výrobky. Ve většině případů se totiž šetří na materiálech. Nádrž musí odolat velkým tlakům, ať už ze strany vody uvnitř nádrže, tak ze strany zeminy.
Levné nádrže na vodu mívají tenčí konstrukci a je nutné jejich obetonování. Samonosné plastové nádrže na vodu jsou již pak pevnější, ale rozhodně ne nejlevnější.
U levných betonových nádrží na vodu si zase často zákazníci stěžují na vodotěsnost.
Přesto níže přinášíme přehled orientačních cen nejlevnějších nádrží na vodu.
Typ nádrže | Průměrná cena s DPH |
---|---|
Plastová nádrž - svařovaná | 33 000,- |
Plastová nádrž - rotomoulding | 35 000,- |
Betonová nádrž | 25 000,- |
Typ nádrže | Průměrná cena |
---|---|
Plastová nádrž - svařovaná | 35 000,- |
Plastová nádrž - rotomoulding | 37 000,- |
Betonová nádrž | 26 500,- |
Typ nádrže | Průměrná cena |
---|---|
Plastová nádrž - svařovaná | 50 000,- |
Plastová nádrž - rotomoulding | 62 000,- |
Betonová nádrž | 40 000,- |
Typ nádrže | Průměrná cena |
---|---|
Plastová nádrž - svařovaná | 70 000,- |
Plastová nádrž - rotomoulding | 100 000,- |
Betonová nádrž | 50 000,- |
Nádrže na dešťovou vodu fungují ve většině případů akumulačně. Z okapů je voda svedena pomocí dešťové kanalizace do nádrže, kde se akumuluje pro další využití. Před nátokem bývá předčištěna a zbavena plovoucích části. Běžně se využívá jemné síto, které je nutné čas od času vyndat a opláchnout.
Za většinou nádrží se dělá bezpečností přepad (vsak), kam případně přebytečná a nevyužitá dešťová voda odtéká. Jde o řešení, které zabrání situaci, aby se voda vracela zpět do okapů. Reálně by vytekla v místě gajgru, ale nikdo netouží po dešťové vodě řinoucí se z okapů.
Do nádrže se umisťuje čerpadlo, které se propojí nejčastěji potrubím na fasádu domu, popřípadě do plastového boxu, na který se následně nasazuje zahradní hadice.
Evergreen našich dialogů s klienty. Většina klientů poptává retenční nádrž na dešťovou vodu, většinou však hledá akumulační nádrž na dešťovou vodu.
Retenční nádrž slouží k retenci, primárně tedy ke zpomalení průtoku dešťových vod do dešťové kanalizace. Částečně lze využít i pro zalévání.
Akumulační nádrž na dešťovou vodu slouží k využití dešťové vody, nejčastěji pro zalévání či splachování toalet.
Voda v podzemní nádrži na dešťovou vodu se obecně příliš nekazí. Velikost se dimenzuje tak, abyste v ideální případě celý objem za 3 až 4 týdny využili. Důležité je tedy poctivě zalévat dešťovou vodou a můžete být bez obav. Nemá smysl vodu po zimě vyčerpávat a čekat na čerstvou.
Pouze pokud by voda skutečně zapáchala a byla například plná rostlin vyplatí se nádrž vyčerpat a vyčistit. Ideálně však fekálním vozem, nikoliv vaším čerpadlem, aby nedošlo k zanesení.
U většiny nádrží na vodu postačí čištění koše a filtrů, více se o nádrž na vodu starat nemusíte. Pokud chcete nádrž vyčistit úplně, pak je nutné vyčerpat celý její objem. Následně za využití vapky a kalového čerpadla ji zbavit usazenin u dna.
Nádrže na dešťovou vodu se ve většině případů pokládají do výkopu. Ten připravte vždy větší, než jsou rozměry nádrže.
Dno se dělá buď ze zhutněného štěrku nebo ideálně betonové. Nádrž se po uložení postupně napouští a obsypává zeminou, obecně se doporučuje postupovat po 20 cm.
Následně se nádrž zasype celá a mělo by být vidět pouze plastové víko zarovnané s terénem.
Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.