Chystáte se stavět rodinný dům? Pak je nejvyšší čas rozhodnout, jak budete nakládat se srážkovou vodou. V opačném případě vás čekají komplikace při schvalování stavebního povolení i kolaudaci. Zjistěte, jak efektivně řešit odvod dešťové vody na pozemku a co vám ukládá zákon.
V roce 2021 vzešla v platnost novela zákona, která všem majitelům novostaveb ukládá povinnost zachytávat dešťové vody přímo v místě, kde spadnou – tedy na pozemku. Zasakování či odvod srážkové vody je tak třeba řešit už v momentě, kdy připravujete projektovou dokumentaci. V opačném případě se připravte na komplikace při schvalování stavebního povolení a kolaudaci.
Novela zákona se týká i stávajících majitelů staveb, kteří plánují změnu stavby – přístavbu, nástavbu nebo třeba zateplení. Pokud potřebují stavební povolení, získají ho jen za předpokladu, že budou zároveň řešit hospodaření se srážkovou vodou.
Zákon jasně říká, jak při likvidaci srážkové vody na pozemku postupovat:
Preferovaným řešením je vsak dešťové vody vody přímo na pozemku.
Pokud to není možné, můžete srážkovou vodu vypouštět do oddělené dešťové kanalizace, která není zakončena centrální čistírnou odpadních vod.
Pouze v případě, že dešťovou vodu nelze vsakovat ani vypouštět do dešťové kanalizace, povolí zákon regulované vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace.
Pozor: Jestliže dešťové vody odvádíte do stokové kanalizace bez povolení úřadů, koledujete si o pokutu ve výši až 200 000 korun. Provinilce dokážou obce poměrně snadno odhalit tzv. kouřovou zkouškou, při které se do kanalizace vhání mlha nebo kouř a pak se pozoruje, zda se jedno nebo druhé neobjeví u okapu.
Se záchytem dešťové vody je dobré počítat ještě před zahájením samotné stavby domu. Ideálním řešením je akumulace a následné efektivní využití dešťové vody přímo na pozemku, nebo dokonce v domácnosti.
Jak tedy k nakládání s dešťovou vodou přistoupit?
V první řadě je třeba zjistit, zda vám podloží pozemku umožňuje dešťové vody zasakovat. Tuto informaci můžete získat na obecním úřadě, který by měl mít dobré povědomí o hydrogeologických podmínkách v dané oblasti.
Pokud tomu tak není, nezbývá vám nic jiného, než se obrátit na hydrogeologa, který vypracuje hydrogeologický posudek. Na základě vrtné sondy určí složení zeminy a nálevovým testem zjistí koeficient vsaku. Zároveň do posudku zahrne i hladinu podzemní vody a okolní vodní zdroje, které rovněž ovlivňují vsakovací schopnost podloží.
Podle typu podloží a místních podmínek je třeba rozhodnout, jak budete s dešťovou vodou nakládat. V ideálním případě by se měla dešťová voda nechat vsáknout do půdy, na kterou spadla. Pokud to není možné, povolí zákon vypouštění dešťové vody do oddělené dešťové kanalizace, v ojedinělých případech pak do stokové kanalizace.
Vsakovat dešťové vody nelze, pokud:
není k vsakování vhodné podloží (nepropustné jíly a písky),
hrozí kontaminace podzemních vod.
Dešťovou vodu je třeba vsakovat a vypouštět regulovaně, aby se předešlo problémům, a to zejména ve spojení s přívalovými dešti. Za tímto účelem se používají vsakovací systémy, retenční nádrže a akumulační nádrže na vodu.
K zasakování srážkových vod se nejčastěji používají klasické vsakovací jámy naplněné kamenivem a systém drenáží z drenážních trubek. Nevýhodou těchto řešení jsou rozsáhlé zemní práce, přesuny zeminy a štěrku a postupné zanášení jam zeminou. Navíc dešťovou vodu necháváte zcela bez užitku odcházet z vašeho pozemku, což je věčná škoda.
Retenční nádrže slouží primárně k zadržení dešťové vody na určitou omezenou dobu, například v případě přívalových dešťů. Voda se následně postupně vsakuje nebo je odváděna do vodního toku, případně do dešťové kanalizace. Pokud je chcete využít na maximum, můžete akumulovanou vodu využít i na zahradě nebo v domácnosti.
Podzemní nádrže se instalují zejména k rodinným domům, kde slouží k akumulaci dešťových vod. Ty můžete následně využít k zálivce zahrady nebo splachování toalety. V podstatě tak zabijete dvě mouchy jednou ranou. Jednak splníte zákonnou povinnost, jednak šetříte pitnou vodu, což se projeví nižšími výdaji za vodné a stočné.
Zásobník na dešťovou vodu je třeba správně nadimenzovat, a to tak, aby dokázal pojmout zásobu vody zhruba na 3 týdny. Do výpočtu se zahrnuje úhrn srážek, velikost odvodňované plochy a zamýšlené využití dešťové vody. Návratnost akumulační nádrže se počítá v řádu let a významně se zkrátí, pokud využijete dotační podporu státu.
Tip: Jak velkou akumulační nádrž potřebujete? To vám prozradí výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu.
Pokud vás zajímá legislativní stránka věci, přinášíme vám přehled zákonů, které se přímo týkají hospodaření se srážkovou vodou.
Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
5 odst. 3 a § 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění
Další související právní předpisy:
Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
V přírodě je běžné, že většina vody se buď odpaří, nebo vsákne do půdy, a jen malá část odteče po povrchu do potoků, řek a říček. Jedná se o přirozený a velmi dobře vybalancovaný proces, kterému se však do cesty staví lidé a jejich činnost.
Zejména pokračující výstavba vede k tomu, že ubývají zelené plochy na úkor těch zpevněných a nepropustných. Nejen že dešťová voda se nemá kam vsakovat, ale zpevněné plochy ji navíc vedou neomylně rovnou do kanalizace. Tam ale nemá co dělat. Jak se města rozvíjejí, kapacita kanalizace nestačí. Z okrajových částí se voda odvede a je jí tolik, že pak při nárazových srážkách vyplaví centrum města.
Pokud dešťové vodě neumožňujeme, aby se vsákla, narušujeme tím takzvaný malý vodní cyklus. Díky němu se srážky, které spadnou v určitém místě, tam odpaří a opět tam spadnou. Narušení malého vodního koloběhu má na krajinu devastující účinek, kdy prohlubující se sucha střídají přívalové deště.
Stát si moc dobře uvědomuje, že efektivní likvidace dešťové vody na pozemku je jedním z účinných způsobů, jak zadržet vody v krajině. A kupodivu nepřichází pouze s novými zákony a nařízeními, ale také s dotační podporou pro každého, kdo k hospodaření s dešťovou vodou přistupuje zodpovědně.
Majitelé rodinných domů tak mohou žádat o příspěvek z dotačního programu Dešťovka, který pokryje až 50 % nákladů spojených s pořízením a instalaci nádrže na dešťovou vodu. Dotace je odstupňovaná dle konkrétního způsobu využití dešťové vody. Maximálně tak můžete získat až 105 000 korun.
Tip: Přečtěte si, jak žádat o dotaci Dešťovka. Nebo nás rovnou kontaktujte – poskytujeme nezávaznou konzultaci zdarma a pokud se společně dohodneme, rádi vám vypracujeme odborný posudek k žádosti o dotaci.
Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.