Jak udržet vodu ve městech? Pomohou zelené plochy i retenční nádrže

Problém s vodou ve městech

Betonové a nepropustné povrchy ve městech obvykle svádějí dešťovou vodu do kanalizace, kde se promíchá s odpadní vodou. Společně pak míří do centrální čistírny odpadních vod a nakonec do řek, které se však nacházejí poměrně daleko za městem.

Rychlý odtok vody z lokality bez možnosti vsakování tak může způsobit lokální povodeň zpravidla o mnoho kilometrů dále. Zatímco na území, kde prší, paradoxně přetrvává sucho.

Proč je důležité udržet vodu ve městě

Pokud se naučíme zadržovat vodu ve městech, nejen že dokážeme mnohem účinněji zabránit lokálním povodním, ale přinese nám to i celou řadu dalších benefitů.

• Vsakování do půdy doplňuje hladinu podzemních vod, které představují důležitou zásobu pitné vody.

• Postupně se vypařující voda zvyšuje vlhkost vzduchu a snižuje i jeho teplotu, čímž zlepšuje celkové mikroklima ve městě.

• Zadržené srážky mohou sloužit k zalévání, splachování toalet či praní a šetřit tak pitnou vodou.

• Dešťová voda dokáže zásobovat i různá jezírka, mokřady a další vodní prvky, které mohou sloužit volně žijícím zvířatům nebo lidem k rekreaci.

Jak udržet vodu ve městech?

Jak zabránit tomu, aby srážková voda okamžitě odtékala do kanalizace? Vyjmenujme si tu několik možností, které se už v současné době na mnoha místech (nejen v Praze) využívají.

Propustné povrchy

Pokud to situace umožňuje, je nejlepší zadržet vodu přímo v místě dopadu. To dokážou propustné povrchy nebo dlažba s otevřenými spárami, která umožňuje, aby se voda vsákla do půdy a pomohla tak rozšířit zásoby podzemních vod. Tento způsob zadržování vody ve městě se uplatňuje zejména na parkovacích plochách u obchodních domů, firemních budov a bytových komplexů.

Trendem ve stavebnictví je speciální propustná dlažba. Tou voda prakticky okamžitě prosakuje, pomocí filtračních vrstev dochází k jejímu čištění a voda se může částečně i odpařovat. Tyto ekologické dlažby tak přispívají k šetrnému hospodaření se srážkovou vodou a zároveň nijak neomezují stavební plochu.

Akumulační nádrže

Ze zpevněných povrchů lze srážkovou vodu odvádět do různých rýh a akumulačních nádrží na povrchu či pod ním. Odtud buď mizí do podzemí, nebo se alespoň dočasně zdrží a odtok se zpomalí.

Pokud se pod zem nebo do suterénů budov umístí retenční nádrže, dešťovou vodu lze následně použít k zalévání městské zeleně, napájení kašen a dalších vodních prvků nebo přímo v domech a bytových jednotkách (splachování toalety, praní prádla).

Jaký je rozdíl mezi akumulační a retenční nádrží na dešťovou vodu? Akumulační nádrž slouží pouze k dočasnému zadržení dešťové vody, čímž zpomaluje její vsakování. Naopak retenční nádrž v sobě dešťovou vodu uchovává a umožňuje tak její opětovné využití.

Zelené plochy

V městských parcích, rekreačních zónách a dětských hřištích mohou zelené plochy sloužit jako otevřené příkopy, průlehy nebo malé nádrže shromažďující vodu do míst k tomu předem určených.

V místech, kde z nejrůznějších důvodů nelze udržovat trávníky, květinové záhony nebo keře, se pak využívají sypké materiály. Od přírodního kamení rozmanitých frakcí přes mulčovací kůru až po keramzit.

Zelené střechy

Novinkou posledních let jsou pak zelené střechy, které vznikají nejen na městských budovách, ale také na zastávkách hromadné dopravy nebo garážích. Zeleň v tomto případě pomáhá zadržovat dešťovou vodu, a navíc přispívá ke zlepšení městského mikroklimatu, jelikož ochlazuje vzduch v okolí a snižuje jeho teplotu.

Na Národní třídě v Praze je dokonce k vidění administrativní budova s příhodným názvem DRN, kterou má na svědomí architekt Stanislav Fiala. Výraznou roli zde hraje zeleň na konstrukci, stejně jako intenzivní střešní zahrada, která je však přístupná pouze nájemcům zdejších kanceláří.

Příklady z praxe

Administrativní budova DRN v centru Prahy není jediným příkladem architektury, která bere v potaz životní prostředí. Pojďme se podívat i na další ukázky toho, jak by mohla vypadat budoucnost hospodaření s dešťovou vodou ve městech.

Také v centru hlavního města Německa byste našli administrativní budovy s vegetačními střechami, které pomáhají zadržovat dešťovou vodu a příznivě ovlivňují zdejší klima. Na Postupimském náměstí se pak nacházejí vodní plochy a mokřady dotované dešťovou vodou. 

Kostnické náměstí v centru Žižkova

Původní oáza uprostřed města z cihel a betonu ztratila svůj původ ve chvíli, kdy se na jejím místě zřídila měnírna pro tramvaje. Radmila Fingerová a Hana Špalková se rozhodly pro radikální krok a vytvořily opět jednu rovnou plochu, kterou tvoří především měkký mlat. V dlažbě je skrytý mlžící systém, místo se našlo dokonce i pro retenční nádrž a měnírna tramvají? Ta sice zůstala, ale její střecha se proměnila v extenzivní střešní zahradu. 

Továrenská hala firmy Železný

I továrenské haly, které si většina z nás představuje jako nehostinné budovy ze železobetonu, v sobě ukrývají velký potenciál. Dokazuje to výrobní hala firmy Železný, která stojí nedaleko Prahy. Její střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Ty spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy.

Přebytečnou dešťovou vodu, kterou zelená střecha nevsákne, zadržuje areál v retenční nádrži. Umělé jezírko umožňuje pomalé zasakování vody do půdy a poskytuje domov mokřadním rostlinám a živočichům.

Rezidenční areál Koivu Zličín

Realizaci areálu Koivu Zličín má na svědomí developerská společnost YIT. Ta zde vůbec poprvé využila komplexní systém odvodu dešťových vod pomocí tzv. měkké infrastruktury. Co si pod tím představit? Jedná se o důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch, který efektivně využívá srážkovou vodu a zabraňuje, aby bez užitku stékala do kanalizace. Zadržená dešťovka následně slouží k zavlažování celého areálu o úctyhodné ploše téměř 30 000 m2.

Areál Suomi Hloubětín

Projekt, který vznikal opět pod taktovkou společnosti YIT, se stala přímo ukázkovým příkladem toho, jak lze hospodařit s dešťovou vodou v bytové výstavbě. Jedná se o jeden z prvních projektů implementování systému likvidace dešťových vod v takovém měřítku na území Prahy, který byl navíc vybudován na náklady investora a bez čerpání dotací.

Riviéra Rokytka a Pod Bertramkou

Projekty, jejichž výstavbu si vzala na starost developerská společnost GARTAL, využívají dešťovou vodu nejen k zálivce, ale také ke splachování toalety. V případě projektu Riviéry Rokytka se jedná o 10 bytů, zatímco areál Pod Bertramkou tvoří dokonce 45 bytů.

Obchodní akademie v České Lípě

Inovativní projekt hospodaření se srážkovou a šedou vodou uvedla v roce 2021 do praxe Obchodní akademie v České Lípě. Jak dešťová, tak šedá voda slouží k zalévání trávníků, kropení dvora a splachování toalet. Za tento projekt získaly Liberecký kraj a Agentura regionálního rozvoje zvláštní cenu poroty v soutěží Chytrá města 2021.

Jak hospodařit s dešťovou vodou v domácnosti

Chytré hospodaření s dešťovou vodou lze samozřejmě praktikovat také na úrovni domácnosti. Nejjednodušším způsobem je pořízení retenční nádrže na dešťovou vodu – tu lze instalovat buď pod zem, nebo do suterénu (v případě bytových komplexů). Akumulovanou vodou můžete zavlažovat zahradu, případně s ní splachovat toaletu a prát prádlo. To už ale vyžaduje zřídit v domácnosti dvojí rozvody vody, aby nedošlo ke kontaminaci vodovodního řádu.

Od roku 2021 dokonce platí novela, která všem majitelům novostaveb ukládá povinnost akumulovat dešťovou vodu v retenční nádrži nebo alespoň jezírku.

Kdo chce zajít ještě o kus dál, může na svém pozemku zřídit tzv. dešťovou zahradu. Jak na to? Na vhodném místě (například pod okapem či pergolou) jednoduše vybudujete prohlubeň, kterou vyplníte štěrkem. Do této jámy zasaďte rostliny, jež tímto získají přirozenou závlahu a zároveň umožní vsakování vody zpět do půdy. Zahradu můžete doplnit o dešťovou fontánu, která dokáže velmi účinně snížit okolní teplotu až o 3,5 °C.

Další možnosti úspory vody

Akumulací a opětovným použitím dešťové vody to však nekončí. Každý z nás může už dnes udělat něco pro to, aby snížil spotřebu pitné vody.

• Začněte se sprchovat. Jedna plně napuštěná vana znamená 150–200 litrů pitné vody, která odteče do kanalizace.

• Vodovodní kohoutky v celé domácnosti opatřete perlátory, které provzdušní proud vody a tím sníží její spotřebu až o 80 %.

• Spořiče vody můžete instalovat také na sprchovou hlavici nebo do splachovací nádržky toalety.

• Nahraďte staré a dosluhující spotřebiče těmi moderními, jejichž spotřeba vody je mnohonásobně nižší.

Zajímá vás více? Přečtěte si náš obsáhlý článek, ve kterém se s vámi podělíme o 12 tipů, jak na úsporu vody.