Vsakovací jáma: 9 věcí, které byste měli vědět

Co je a k čemu slouží vsakovací jáma

Vsakovací jáma je stavební objekt určený k likvidaci přebytečných dešťových a odpadních vod vsakem. Jáma je tvořena výkopem, geotextílií a štěrkem. Vodu do vsakovací jámy přivádí perforované potrubí, které zajišťuje rovnoměrnost vsaku.

Vsakovací jáma není nic jiného, než díra v zemi. Jde o stavební objekt typicky ve tvaru krychle či kvádru. Rozměry vsakovací jámy by měly být definovány hydrogeologem, respektive hydrogeologickým posudkem. 

Vsakovací jáma slouží pro likvidaci přebytečných dešťových nebo odpadních vod u rodinných domů, ale jiných staveb. Voda ze střechy či domovní čistírny odpadních vod teče do jámy, kde dochází ke vsáknutí této vody do země.

Kdy je vsakovací jáma nutná

Leckdy není možné poslat dešťové či odpadní vody do kanalizace nebo povrchových vod (toky, řeky) a nezbývá, než je utratit na pozemku. V takovém případě se buduje tzv. vsak. 

Ten lze provést buď vsakovací jámou nebo v případě zhoršených hydrogeologických podmínek, se vsakovací jáma neplní štěrkem, ale využívají se vsakovací tunely, které na menším prostoru zlepší vsakovací vlastnosti.

Související článek 4 možnosti vypouštění odpadních vod z domovní ČOV

Typ frakce a kameniva pro jámu

Pro vsakovací štěrkovou jámu se nejčastěji využívá štěrk o frakci 16/32 mm. Velikost frakce štěrku znamená orientační velikost jednotlivých zrn. U frakce 16/32 mm jde o zrna menší, než 32 mm a větší, než 16mm. 

Velikost vsakovací jámy

Velikost vsakovací jámy by měl vždy určit hydrogeolog nebo alespoň odhadnout projektant vodohospodářských staveb. Vždy je třeba zhodnotit několik na sobě závislých faktorů. U dešťové vody jde například o:

• Plochu střechy, na které se dešťová voda zachytává

• Velikost nádrže na dešťovou vodu

• Plochu zahrady pro zálivku

• Typ půdy a vsakovací koeficient

U likvidace odpadních vod z domácí čističky odpadních vod či septiku s filtrem, pak jde o charakteristiky typu:

• Počet osob využívajících domovní ČOV

• Četnost využívání (např. chatový provoz)

• Typ půdy a vsakovací koeficient

Ať však máte, alespoň nějakou představu, tak si představte jámu o rozměrech 2x2 metry s 1 metrem hloubky.

Umístění vsaku

Kam umístit vsakovací jámu? Dalo by se říci, že je to skoro jedno, pokud dodržíte těchto pár pravidel:

• Vsakovací jáma je stavební objekt, ideálně by tedy neměla být blíže než 2 metry od souseda

• Teče do ní voda a voda neteče do kopce. Ideálně pokud máte možnost využít svahu.

• Vodu rozvádí perforované potrubí, vsak by tedy neměl být zatížený (pojezd vozidla apod.)

• Nad vsakem by nemělo nic stát např. zahradní domek. Třeba ho jednou budete chtít upravit nebo opravit.

• U odpadních vod nesmí být vsakovací jáma v ochranném pásmu studny. Vsak je součástí stavby domovní ČOV. 

Co dělat, když vsakovací jáma nestačí

Jsou u vás na pozemku špatné hydrogeologické podmínky? A samostatná vsakovací jáma by nestačila, pak lze řešit situaci následovně:

• Intenzifikace vsaku pomocí např. tunelů

• U ČOV využít akumulační nádrže pro rozstřik

• Vybudovat nadzemní vsak

Zvýšení efektivity vsakovací jámy

Ne vždy musí být vsakovací jáma vysypaná pouze štěrkem. Nestačí-li to nebo by jáma dosáhla nadměrných rozměrů, pak se využívají vsakovací bloky. Jejich výhodou je až trojnásobná akumulační schopnost. Logicky pak na stejný objem vody stačí třetinový výkop.

ČOV s akumulační nádrží

Relativně často řešíme s klienty u projektu domácí čističky využití akumulační nádrže. Ta je vhodná nejen pro využití přečištěné odpadní vody, ale i pro zmenšení zátěže na vsakovací jámu.

Jsou-li v místě jíly či podzemní voda, pak často doporučí hydrogeolog akumulační nádrž, jejíž obsah je využit pro zalévání zahrady.

Nadzemní vsak jako poslední instance

Při výskytu vysoké hladiny podzemní vody lze udělat tzv. násyp. Vytvoříte 1 metr nad terénem zeminou vsak. Tím se zvýší vsakovací objem. Ne vždy však toto řešení úřady rády vidí. Zároveň pak velmi často dochází k nutnosti kupovat domovní čistírnu s čerpadlem nebo externí přečerpávací jímku. 

Vsak na dešťovou vodu

Dešťová voda se nejčastěji před vsakováním akumuluje v nádrži na dešťovou vodu, což je opatření hojně podporované i dotacemi na dešťovou vodu. V nádrži pak najdete tzv. bezpečnostní přepad, který ústí do vsaku. Dešťová voda je nejčastěji využita pro zalévání zahrady či kombinaci se splachováním toalety.

Pokud nádrž nechcete, protože máte například dostatečný zdroj užitkové vody z vrtané nebo kopané studny. Je možné veškerou dešťovou vodu vsakovat v jámě, o to však jáma bude větší.

Vsak na odpadní vodu

O odpadních vod se vsakováním řeší opět dvěma podobnými způsoby. Buď již se zmiňovaným využitím akumulační nádrže, přes kterou protéká přečištěná odpadní voda nebo rovnou do vsakovací jámy.

Vsakovací jáma na klíč

Vsakovací jáma znamená relativně objemný výkop, kde se již hodí využít bagr. Navíc je nutné zavést několik tun štěrku, připravit výkopy pro potrubí apod. 

Vedle stavebních prací navíc doporučujeme před stavbou vsaku provést hydrogeologický posudek, který určí správnou dimenzaci vsaku. Rádi vám se stavbou vsaku pomůžeme. Nabízíme, jak administrativní část, tak stavební. Vsakovací jámy stavíme na klíč.

Časté dotazy k vsakování

Jak vypadá vsak / vsakovací jáma

Vsakovací jáma, jak již víte je "díra v zemi", obložená geotextílií a vysypaná štěrkem. Po dokončení stavby se vsak zakryje a poroste trávou. Není tedy na první pohled vidět.

Jak je vsak hluboký

Hloubka vsaku je určená možností lokality. Teoreticky může existovat i velmi hluboký vsak např. až 5 metrů. Ve většině případů se snažíme o vsaky do hloubky 3 metrů, aby se projekt nemusel autorizovat báňským razítkem.

Jak je vsak velký

Vsak je v průměru 2x2x1,5 m velký. Nicméně velikost vsaku by měl vždy určit hydrogeolog.