Jak velkou nádrž na dešťovou vodu se vyplatí koupit?

Správnou velikost nádrže na dešťovou vodu určujeme výpočtem, který zohledňuje průměrný úhrn srážek v dané lokalitě, velikost střechy a potřebu domácnosti. Je nutné zohlednit velikost zahrady a další způsoby využití dešťové vody například pro splachování toalet.

Jak velikost nádrž na dešťovou vodu vypočítat jednoduše

Nejprve si ukážeme, jak velikost nádrží na dešťovou vodu počítají všichni a také, jaké to má nevýhody. Zjistit, jak velkou nádrž na dešťovou vodu potřebujete je tak trochu alchymie.

Výpočet velikosti nádrže podle plochy zahrady

Nejjednodušším a nejméně přesným způsobem, jak zjistit správnou velikost nádrže na dešťovou vodu, je vycházet z předpokladu, že 100m2 potřebujete 1m3. Vlastníte-li zahradu o rozloze 500m2, pak kupujete 5kubíkovou nádrž.

Tento typ zjednodušování je sice příjemný na výpočet, ale pomíjí klíčové faktory, jako jsou srážky a plocha střechy. Sice pracujete s doporučením, ale vůbec nevíte, zda bude v nádrži vody hodně nebo naopak málo.

Konzultace k dotaci zdarmaMinulý měsíc jsme ve vašem okrese v okrese připravili .

Výpočet velikosti nádrže podle průměrného úhrnu srážek a plochy střechy

Relativně dostačujícím, byť za nás ne ideálním, je výpočet založený na průměrném úhrnu ročních srážek, ploše střechy a zahrady, který jsme už popsali zde. Pro připomenutí můžeme výpočet projít ještě jednou.

1. Zjistíme plochu střechy, v našem případě 70m2

2. Zjistíme průměrné srážky za rok v dané lokalitě, v našem případě 550mm na 1m2

3. Tyto 2 hodnoty vynásobíme a získáme celkový objem dešťové vody, která za rok dopadne na střechu

4. Výsledek vydělíme 365, abychom získali průměr na den

5. A finálně vynásobíme 21 (3 týdny), což je doba, za kterou se voda v nádrži vymění používáním

Na základě našich hodnot bychom se tedy dostali k následující velikosti nádrže:

• 70 x 550 = 38 500

•  38 500 / 365 = 105,5

• 105,5 x 21 = 2 215

• Výsledkem by tedy byla 3 kubíková nádrž

Nezávazná poptávkaMinulý měsíc jsme ve vašem okrese v okrese připravili .

Výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu pro fajnšmekry

Na obě metody výpočtu velikosti nádrže narazíte relativně často. Pro své účely jsme však šli do větší hloubky a přinášíme jiný pohled na výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu. Pro úvod do metodiky našeho výpočtu velikosti se nejprve musíme seznámit s parametry, které ovliňují finální výpočet.

• Kolik vody pro zálivku potřebuje zahrada

• Kolik vody je potřeba pro splachování

• Kolik vody zdarma naprší na zahradu

• Kolik vody zachytí střecha

Náš přístup zjednodušeně

Jestli zrovna nejste milovníci dat, grafů a složitých konstrukcí, nabízíme výtah z naší metodiky.

1. Cílem je maximálně využít objem nádrže

2. Proto její velikost volíme podle nejdeštivějšího měsíce v roce, což je typicky červen

3. Červnové srážky vynásobíme plochou střechy - to je maximum vody, které můžeme v roce získat za 1 měsíc.

4. Výsledek zaokrouhlíme nahoru a máme ideální velikost nádrže

5. Zkontrolujeme, že objem nádrže není větší, než kolik zahrada reálně potřebuje (100l na 1m2). Podle rad expertů, tedy na 100m2 zahrady potřebuji 10 kubíků vody.

6. Objem nádrže je tak nižší, než potřeba zahrady a výsledek nám sedí.

A teď více do detailu...

Jak moc žíznivá je zahrada

Zahrada, primárně tedy trávník potřebuje pravidelně zalévat. Na internetu lze najít různé hodnoty. My budeme pracovat s číslem 100 litrů / na 1m2 zahrady / měsíc.

Zahrada o velikosti 300m2 podle doporučení zkonzumuje 30 kubíků vody za měsíc.

Kolik vody si vezme splachování

Moderní toalety mají spotřebu 3 litry na menší spláchnutí a 6 litrů na velké spláchnutí. V našem výpočtu počítáme se spotřebou 2x velké a 4x malé spláchnutí na osobu a den. Tedy 24 litrů.

4členná rodina tedy v průměru prosplachuje 2,88 kubíku pitné vody za měsíc.

Kolik dešťové vody dopadne na trávník “zadarmo”

Kolik vody vlastně naprší? Jde o další důležitý vstup do našeho výpočtu. Jedná se o plný potenciál vody, který za rok spadne na vaší zahradu a střechu během roku. Logicky území, kde je nižší úhrn srážek nebudou potřebovat tak velkou nádrž na dešťovou vodu, jako místo s nižšími srážkami.

Jak zjistit průměrný úhrn srážek?

Jak se tedy člověk dozví, kolik vody za rok spadne na jeho pozemek? Ke zjištění se nejlépe hodí data z ČHMÚ, podívat se můžete jednak na celkový úhrn srážek, ale daleko zajímavější a přesnější pro náš výpočet jsou průměrné srážky po měsících.

Z těchto dat tedy zjistíte, kolik vody dopadne průměrně na 1m2 vašeho pozemku.

Graf níže ukazuje průměrný úhrn srážek na území ČR za posledních 5 let.

Úhrn srážek po krajích

Průměry úhrnu srážek jsou přeci jen průměry. Navíc nechceme pracovat s republikovými průměry, které zkreslují rozdíly mezi suchými a deštivými oblastmi. Pro přesnější výpočet, tak použijeme data z jednotlivých krajů.

Prakticky ve všech krajích kulminují srážky v červnu (to bude důležité pro další výpočty).

Kolik dešťové vody mohu získat ze střechy

Pro zjednodušení nepočítáme žádné ztráty, ale bereme, že všechna voda, která dopadne na vaši střechu je odvedena do nádrže na dešťovou vodu. V tomto bodě stačí znát plochu vaší střechy v m2.

Nyní už známe veškeré vstupní parametry a můžeme se pustit do výpočtu ideální velikosti nádrže na dešťovou vodu.

Přišel čas spočítat, jak velkou nádrž na dešťovou vodu potřebujete

Výpočet musíme rozdělit na dva typické případy, kdy vodou:

• jen zaléváte

• záléváte i splachujete toaletu

Jak velkou nádrž na dešťovou vodu pro zálivku koupit

Data pro modelový příklad pro zálivku:

• Srážky odpovídající Plzeňskému kraji

• Zahrada 250 m2

• Plocha střechy 70m2

Výpočet velikosti nádrže

Využijeme data z tabulky, konkrétně srážky v Plzeňském kraji po měsíci.

Vypočítáme, kolik vody potřebujeme na zálivku zahrady (250m2)

Víme, že potřebujeme 100l na 1m2 za 1 měsíc. Víme tedy, že na celou zahradu potřebujeme 100 x 250 = 25 000 litrů neboli 25 kubíků za měsíc. Pokud by na místě nebyla nádrž, tak veškeré zalévání proběhne pitnou vodou, což při ceně 100,-/kubík znamená 2 500,-/měsíčně.

Dále počítáme, že v lednu, únoru, březnu, listopadu a prosinci nepotřebujeme vodu na zalévání.

V dubnu a říjnu bude stačit 50%. Od května do září pak 100%.

Spočítáme, kolik vody zachytí má 70m2 střechy

Vynásobíme průměrný úhrn srážek plochou střechy. V květnu například 72*70.

Jaký je rozdíl mezi tím, co potřebuji a co naprší

V tomto bodě využijeme data, která již máme. Pro správnou velikost nádrže na dešťovou vodu je vhodné uvědomit si rozdíl, mezi tím, co samo naprší a kolik vody potřebuji.

Pro přehlednější interpretaci můžeme využít grafické vyjádření.

Výpočet po měsících nepřekvapivě ukazuje nedostatek dešťové vody v letních měsících. Tedy to, že buď musíme zalévat pitnou vodou nebo si pořídit nádrž na dešťovou vodu.

Plocha střechy vs. reálná potřeba

Z grafu výše vidíme, že např. v květnu budeme navíc potřebovat 7 kubíků na zálivku zahrady. Nyní porovnáme data o možném sběru dešťové vody do nádrže ze střechy a potřebou k  zálivce.

Z grafu vidíme, že i když sebereme všechnu dešťovou vodu ze střechy (70m2), pořád budou měsíce, kdy budu muset zahrada zalévat pitnou vodou nebo vodou ze studni. Rozdíly se však s nádrží na dešťovou vodu výrazně snižují.

Chci optimálně velkou nádrž na dešťovou vodu

Nyní se dostáváme k tomu, jak číst jednotlivá data. Pokud si porovnáme investiční náklady s maximálním užitkem, pak bychom volili nádrž podle nejvíce deštivého měsíce, tak abychom ze střechy vzali maximum vody.

Nejvíce prší v průměru v červnu, kdy střecha o 70m2 zachytí 5,04 kubíku vody. Kupovali bychom 6kubíkovou nádrž.

Jste maximalisté a chcete využít dešťovou vodu na maximum?

Mezi čtenáři mohou být i tací, kteří chtějí nebo z nějakého důvodu potřebují zachytit maximum dešťové vody. V takovém případě bychom postupovali tak, že sečteme úhrn srážek za zimní měsíce, kde nezaléváme.

Listopad + prosinec + leden + únor + březen, vynásobili toto číslo plochou střechy a koeficientem 0,6 (v zimních měsících, kdy je sníh bude docházet ke ztrátám vody).

Opět tedy v modelovém příkladě by vyšlo:

15,19 kubíku naprší za uvedené měsíce v dané lokalitě na 70m2 střechy. Toto číslo vynásobíme koeficientem a máme výsledek 9,114, což znamená 10 kubíkovou nádrž.

Jak velkou nádrž na dešťovou vodu pro zálivku a splachování

Chcete dešťovou vodu využít i pro splachování toalety či všech toalet v případě novostavby? Výborně. Určitě vás budou zajímat podmínky dotace Dešťovka a také to, jak velkou nádrž na dešťovou vodu pořídit v tomto případě.

Data pro modelový příklad pro zálivku a splachování:

• Srážky odpovídající Plzeňskému kraji

• Zahrada 250 m2

• Plocha střechy 70m2

• 3 osoby v domě

Výpočet velikosti nádrže pro zálivku a splachování

Kolik vody je potřeba na splachování

Výše v článku jsme uvedli, že 1 osoba denně využije 24 litrů vody na splachování. 3 osoby tedy v průměru 72 litrů za den, což je 2,16 kubíku vody za měsíc.

Kolik dešťové vody máme k dispozici

To už víme z výpočtu výše. V Plzeňském kraji a 70m2 střechou se dostáváme na tato čísla:

Narozdíl od zálivky se splachování používá kontinuálně celý rok.

Kolik nám zůstane vody při splachování

Nyní tedy odečteme spotřebu vody na toaletu od vod, která naprší na střechu a je v nádrží.

A výsledek je…

Analogicky jako v případě zálivky vybereme měsíc, kdy získáme nejvíce dešťových vod (červen) a podle toho designujeme velikost. V tomto modelovém případě bychom tedy doporučili 4 kubíkovou nádrž na dešťovou vodu.

Při výběru velikosti myslete na podmínky dotace Dešťovka

Při realizaci nové nádrže na dešťové vody je možné využít dotace Dešťovka. Ta se vztahuje na všechny nádrže o minimální velikosti 2m3 a maximální 10m3. Dle našeho výpočtu jsme se v prvním příkladě dostali na 6m3 a ve druhém se splachováním na 4m3. Tento modelový příklad by tak splňoval podmínky dotace.

Chcete-li pomoci s výběrem nádrže na dešťovou vodu, vypracováním odborného posudku nebo realizací nádrže na klíč, rádi vám se vším pomůžeme.