Jak vypadá a funguje off grid bydlení?

Co je off grid bydlení

Off grif neboli ostrovní domy postrádají přípojku elektřiny, vody i kanalizace. Přesto však svým obyvatelům poskytují veškerý myslitelný komfort, a navíc šetří jejich výdaje. Nejedná se totiž o ledajakou stavbu odstřiženou do inženýrských sítí. Právě naopak.

Stavba ostrovního domu je promyšlená do posledního detailu. Mezi faktory, které je třeba řešit komplexně, patří elektrické rozvody a kompletní systém vody a odpadů. Zapomenout se nesmí ani na dostatečně velkou technickou místnost, která musí pojmout velkokapacitní akumulátory, nebo dokonce vlastní elektrárnu.

Výhody a nevýhody off grid bydlení

Máte pocit, že ostrovní bydlení je to pravé pro vás? Abyste si o tomto udržitelném a soběstačném životním stylu udělali lepší představu, pojďme si říct nejen výhody, ale také nevýhody ostrovního systému.

Výhody ostrovního bydlení

• Vzhledem k tomu, že ostrovní dům není napojen na inženýrské sítě, můžete ho postavit na nezasíťovaném pozemku. Ten pořídíte o stovky tisíc korun levněji než pozemek, ke kterému jsou již sítě přivedeny.

• Ostrovní domy jsou energeticky soběstačné, to znamená, že veškerou energii pro svůj provoz si samy vyrábí. Navíc k tomu využívají pouze obnovitelné zdroje, takže nezatěžují životní prostředí.

• I přes vyšší počáteční investice vám ostrovní domy brzy začnou peníze šetřit, protože vám klesnou náklady na vytápění, vodu a elektřinu.

• V případě výpadku v obci či ve městě máte vystaráno, máte totiž vlastní zdroje.

• Nový druh bydlení nabízí svým majitelům větší svobodu, nezávislost a jistotu samostatnosti.

Nevýhody ostrovního bydlení

• Pojem soběstačný či ostrovní dům se stále ještě nachází mimo český právní rámec a úřady si s nimi často nevědí rady. Výsledek územního a stavebního řízení se tak v případě požadavku na výstavbu energeticky nezávislého domu odvíjí od otevřenosti toho či onoho úředníka.

• V současné době jsou off-the-grid domy stále asi o 20 % dražší než domy obyčejné. Konkrétně projekt Český soběstačný dům stál necelých 6 milionů korun s tím, že energetická část domu, která je jediná odlišná od běžné stavby, vyšla na 550 tisíc korun.

• Projekt ostrovního domu vyžaduje vyšší investici, jelikož musí být promyšlen do posledního detailu.

• Zejména v zimních měsících je třeba šetrněji hospodařit s elektřinou, případně mít v záloze benzínový generátor.

Jak funguje off grid bydlení

Jak konkrétně soběstačný dům bez přípojek funguje? Jak získává elektřinu, odkud bere vodu a jak nakládá s odpadem?

O elektřinu se starají solární panely

K získávání elektřiny se nejčastěji používají fotovoltaické ostrovní systémy, které využívají energii ze slunce. Samy o sobě však nestačí k tomu, aby utáhly provoz celé domácnosti, zvlášť v zimních měsících. Nutností jsou proto velkokapacitní akumulátory, do kterých se během slunných dnů ukládají přebytky energie.

Nezřídka se však používají i další obnovitelné zdroje energie jako voda, vítr či geotermální energie. V domečku tak máte vlastní „mini elektrárnu“ pro výrobu potřebné energie.

Mohlo by vás zajímat: Jak si vyrábět vlastní elektřinu na nezasíťovaném pozemku

Vodu zajišťují přírodní zdroje

Plně soběstačné domy využívají vodu z přírodních zdrojů, jako jsou blízké řeky, jezera a studny. Tato voda je do domácnosti přivedena za pomocí čerpadla a následně prochází filtračním zařízením, aby dokázala nahradit běžnou vodu z kohoutku.

Nazmar samozřejmě nesmí přijít ani dešťová voda, která se akumuluje v retenční nádrži. Ta se používá primárně k zalévání zahrady, avšak po filtraci se může použít i na spotřebu obyvatel domu.

V ostrovním domě jsou běžně využívány důmyslné způsoby opakovaného užívání vody, čímž se značně snižuje její spotřeba. Více o tom, jak na úsporu vody, se dočtete v samostatném článku.

Mohlo by vás zajímat:

• Jak přivést vodu na nezasíťovaný pozemek

• Jak dešťovou vodu proměnit na vodu pitnou

Vytápění je řešeno komplexně

I k vytápění energeticky soběstačného domu je třeba přistupovat hned od začátku komplexně. Důležitou roli hraje samotné umístění domu vůči světovým stranám a s tím související rozvržení místností. Obecně se doporučuje umístit obytnou zónu na jih, zatímco méně používané místnosti (technická místnost, koupelna, ale i ložnice) na sever.

Co dalšího je třeba vzít v úvahu? Z hlediska akumulace tepla je vhodné izolovat všechny stěny a stropy, interiér opatřit obklady z tvrdého dřeva a ujistit se, že dům není z žádné strany stíněn vzrostlými stromy.

Samotné vytápění je následně řešeno buď krbem na tuhá paliva, nebo tepelným čerpadlem, případně kombinací obojího.

Odpadní vody se po přečištění vsakují

Jelikož ostrovní domy postrádají kanalizační přípojku, odpadní vody je třeba likvidovat jiným způsobem. Za tímto účelem se velmi často používají pilinové či separační záchody, ze kterých vytéká voda zbavená fekálií a moči, tedy tzv. šedá voda.

Ta se následně hromadí v nádrži, kde je zbavena kalu a nečistot. Takto přečištěnou vodu lze nechat vsáknout do země nebo ji akumulovat ve vyhloubené díře vysypané štěrkem a osázené vodomilnými rostlinami, která funguje podobně jako kořenová čistička.

Mohlo by vás zajímat: Jak vyřešit odpadní vody na nezasíťovaném pozemku

Kolik stojí off grid dům

Za ostrovní dům dnes stále ještě zaplatíte asi o 20 % víc než za klasický dům. Velmi brzy vám ale začne peníze šetřit, jelikož neplatíte za vodu, elektřinu ani vytápění. Ke stavbě soběstačného domu, který není napojen na inženýrské sítě, navíc nepotřebujete zasíťovaný pozemek, který je o stovky tisíc korun dražší než pozemek nezasíťovaný.

Jeden příklad za všechny. Rodina Genzerových žije ve svém vlastnoručně postaveném dřevěném domě hluboko v Hostýnských vrších již několik let. Návratnost své investice do soběstačného domku si spočítali na pouhých 6 let.

Off grid bydlení z pohledu zákona

Faktem je, že současná legislativa požaduje napojení novostavby na infrastrukturu zajišťující přístup k elektřině a vodě. Konkrétně se jedná o paragraf 6 vyhlášky o obecných požadavcích na stavby, který stanovuje povinnost napojení stavby:

• na vodní zdroj nebo veřejný vodovod a na rozvod vody pro hašení požárů,

• na sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací,

• na veřejnou kanalizaci, (pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné).

Přesto se zřejmě nejedná o nepřekonatelný problém, což připouští i Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Dle jeho slov záleží na konkrétním stavebním záměru, který je třeba posoudit v územním a stavebním řízení stavebním úřadem, a to na základě podané žádosti včetně projektové dokumentace a ostatních povinných náležitostí.