A je tu pokračování našeho seriálu o nezasíťovaných pozemcích. Tentokrát se podíváme na to, jak dovést vodu na nezasíťovaný pozemek v případě, že vodovodní přípojka nepřichází v úvahu. Možností je hned několik, tak se nemusíte bát, že zůstanete odkázáni jen na balenou vodu.
To, že na pozemek nejsou přivedeny inženýrské sítě, ještě neznamená, že ho nelze zasíťovat. Konkrétně v případě vodovodní přípojky je třeba nejprve zjistit, jak daleko od hranice pozemku se nachází vodovod. Jestliže leží ve vzdálenosti několika metrů a jeho kapacita umožňuje připojení další nemovitosti, můžete se bez obav pustit do realizace vodovodní přípojky.
Potřebuji projekt vodovodní přípojky

Pokud by se ale realizace přípojky enormně prodražila (což se může stát, pokud vodovod leží například více než 50 metrů od hranice pozemku) nebo pokud se vodovod v obci vůbec nenachází, přicházejí na řadu alternativní řešení.
Před tím, než se pustíte do zřizování inženýrských sítí, si pro jistotu ověřte, že daný pozemek je skutečně určen ke stavbě. Jak to poznáte? Zpravidla stačí nahlédnout do územního plánu obce – jestliže je pozemek zahrnut do zastavitelné plochy určené pro požadovaný typ výstavby, je to základní předpoklad pro jeho zastavění. Konkrétní podmínky je ale vhodné ověřit na příslušném stavebním úřadě.
Tam, kde standardní řešení (tedy připojení na vodovod) nepřichází v úvahu, se nabízí hned několik alternativních možností. Nejčastěji se setkáte s vrtanou studnou. Spotřebu vody z jiných zdrojů mohou pomoci snížit také retenční nádrže na dešťovou vodu nebo systémy pro opětovné využití vody v domácnosti – například vody z domovní čistírny odpadních vod.
Nelze-li nemovitost zásobit vodou z vodovodního řádu, přichází na řadu vrtaná studna. Ta se zpravidla vrtá do hloubky několika desítek metrů – konkrétní hloubka závisí na místních hydrogeologických podmínkách. Některé vrty dokážou dům zásobit rovnou svou vydatností, k těm méně vydatným se vyplatí pořídit zásobník na vodu, díky kterému si zajistíte nepřetržitý přísun vody do domácnosti.
Dobrou zprávou je, že v nejlepším případě má voda ze studny v podstatě stejné použití jako voda z veřejného vodovodu. Při posuzování však hodně záleží na vydatnosti zdroje a jeho kvalitě, a tedy potřebě případné úpravy vody.
A co studna kopaná? Ta se v současné době už příliš nedoporučuje. Jímá totiž vodu z relativně mělké hloubky, a hrozí tak nižší kvalita vody. V období sucha může navíc dojít k poklesu hladiny vody, protože mělké zdroje bývají výrazněji ovlivněny množstvím srážek.
Pokud se rozhodnete zásobit svou nemovitost vodou ze studny, připravte se na obíhání úřadů. Postup stavby vrtané studny jsme podrobně popsali v samostatném článku, pojďme si ale připomenout ty nejdůležitější kroky na cestě za vlastním zdrojem vody.
Vyhledání vody na pozemku – Nejdůležitější krok ještě před tím, než začnete obíhat úřady a pustíte se do stavby samotné studny. Nachází se vůbec na vašem pozemku vodní zdroj? A pokud ano, je dostatečně vydatný?
Hydrogeologický posudek – Přivolaný hydrogeolog posoudí, zda je váš pozemek pro stavbu vrtané studny vhodný a doporučí typ hloubení.
Průzkumný vrt a jeho povolení – V některých případech může realizaci studny předcházet hydrogeologický průzkumný vrt. Ten pomůže ověřit podmínky pro budoucí zdroj vody. K jeho provedení je potřeba souhlas vodoprávního úřadu.
Projektová dokumentace – Jelikož je vrtaná studna vodním dílem, neobejdete se bez projektové dokumentace. Vypracovat ji smí pouze autorizovaný inženýr vodohospodářských staveb.
Povolení vrtané studny – Jelikož je studna vodním dílem, její realizace vyžaduje povolení záměru od stavebního úřadu. Zároveň je potřeba získat od vodoprávního úřadu povolení k nakládání s vodami, konkrétně k odběru podzemní vody.
Cena vrtané studny se pohybuje v rozmezí od 70 000 do 150 000 korun.* Finální cena vrtané studny záleží především na hloubce vrtu, avšak roli hraje také skladba hornin. Například za vrtání v jílovité či písčité půdě si obvykle připlatíte.
Průměrná cena za 1 metr vrtu je 2 500 Kč.* Do výsledné částky však nezapomeňte započítat také cenu za hydrogeologický posudek, projektovou dokumentaci a administrativní poplatky.
* Uvedené ceny jsou orientační a odpovídají době vydání článku. Aktuální ceny se mohou lišit.

O tom, jak budete nakládat s dešťovou vodou, musíte vždy rozhodnout ještě před stavbou domu. Ideálním řešením je pořízení retenční nádrže, ve které bude dešťovka čekat na další využití. Retenční nádrž se tak může stát vhodným alternativním zdrojem užitkové vody pro případ, že vrtaná studna nedokáže pokrýt spotřebu celé domácnosti.
Použití srážkové vody je dané jejím složením. Vzhledem k tomu, že je relativně čistá s nízkou tvrdostí, lze ji použít například k praní prádla, běžnému úklidu nebo splachování toalety. A aby toho nebylo málo, po adekvátní úpravě může sloužit také k osobní hygieně.

Také domovní čistírna odpadních vod může pomoci snížit spotřebu vody z primárního zdroje. Přečištěná odpadní voda totiž nemusí vždy bez dalšího využití odtéct pryč. Za vhodných podmínek ji lze zachytit a znovu využít například k zálivce zahrady.
Domovní čistírna odpadních vod tak sama o sobě není zdrojem nové vody jako studna. Umožňuje ale využít část vody, kterou už domácnost jednou spotřebovala, a snížit tak množství vody odebírané ze studny nebo vodovodu.
Způsob nakládání s přečištěnou odpadní vodou je potřeba vyřešit už při návrhu domovní ČOV. Konkrétní možnosti jejího dalšího využití závisí mimo jiné na navrženém řešení, kvalitě vyčištěné vody a podmínkách na pozemku.
K povolení ČOV s využitím přečištěné vody budete potřebovat projekt domovní čistírny odpadních vod a hydrogeologický posudek. Ten musí potvrdit, že váš pozemek je z hlediska podloží vhodný pro takzvaný vsak se zálivkou.

Nacházíte-li se v situaci, kdy uvažujete nad koupí nezasíťovaného pozemku nebo ho už vlastníte, pak vás budou zajímat i naše další články ze série Co s nezasíťovaným pozemkem:
V prvním díle jsme se zaměřili na rozdíl mezi zasíťovaným a nezasíťovaným pozemkem.
Třetí díl vám přinese tipy na to, jak si poradit s likvidací odpadních vod v místech, kde neexistuje obecní kanalizace.
Čtvrtý díl věnujeme alternativám plynového vytápění.
A nakonec si posvítíme i na to, jak se dá svítit i bez elektřiny.
Autor článku: Ing. Ondřej Žák, jednatel společnosti Zakra s.r.o.
O nás: Jsme vodohospodářská projekční kancelář. Na trhu působíme přes 7 let, během kterých jsme připravili více než 4 tisíce úspěšných projektů a obsloužili tisíce spokojených zákazníků. Naší specializací jsou domovní ČOV, septiky, přípojky a dešťové vody, ale zajišťujeme i další vodohospodářské stavby.
Máte k článku jakékoliv dotazy nebo připomínky? Neváhejte nás kontaktovat.
E-mail: [email protected]
Tel.: +420 725 884 133