Jak správně na výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu, tak aby nebyla příliš malá a zároveň příliš velká? Velikost nádrže na dešťovou vodu by měla odpovídat lokálním podmínkám, potřebě vody a reálné spotřebě vody. U výpočtu velikosti akumulační nádrže na dešťovou vodu také hrají klíčovou roli fyzikální vlastnosti střechy, které je třeba započítat.
Výpočet velikosti akumulační nádrže na dešťovou vodu se skládá z úhrnu srážek, plochy střechy a velikosti zahrady. Do výpočtu je nutné zahrnout koeficienty odtoku, filtrace a dní bez vody. Ideální výpočet velikosti nádrže dále pracuje i s lokálními možnostmi stavby.
Jak velkou akumulační nádrž na dešťovou vodu vybrat, když se vám nechce počítat? Pro zjednodušení uvádíme převodní tabulku, se kterou nemusíte provádět výpočet velikosti nádrže.
Nicméně i tak, vždy před výběrem nádrže na dešťovou vodu, speciálně její velikosti, doporučujeme obrátit se na profesionály. Tabulka níže totiž nebere v potaz plochu zahrady a způsob využití dešťové vody.
Úhrn srážek x plocha střechy | 50m2 | 75m2 | 100m2 | 125m2 | 150m2 | 175m2 | 200m2 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
500 - 600 mm | 1,5 až 3m3 | 2,5 až 4 m3 | 3,5 až 5 m3 | 4,5 až 6 m3 | 5,5 až 7 m3 | 6,5 až 8 m3 | 7,5 až 9 m3 |
600 - 700 mm | 2 až 3 m3 | 3 až 4 m3 | 4 až 5 m3 | 5 až 6 m3 | 6 až 7 m3 | 7 až 8 m3 | 8 až 9 m3 |
700 - 800mm | 2 až 3 m3 | 3 až 4 m3 | 4 až 5 m3 | 5 až 6 m3 | 6 až 7 m3 | 7 až 8 m3 | 8 až 9 m3 |
800 - 900 mm | 2,5 až 3,5 m3 | 3,5 až 4,5 m3 | 4,5 až 5,5 m3 | 5,5 až 6,5 m3 | 6,5 až 7,5 m3 | 7,5 až 8,5 m3 | 8,5 až 9,5 m3 |
900+ mm | 3 až 4 m3 | 4 až 5 m3 | 5 až 6 m3 | 6 až 7 m3 | 7 až 8 m3 | 8 až 9 m3 | 9 až 10 m3 |
Abychom dokázali exaktně odhadnout velikost nádrže na dešťovou vodu, musíme dobře rozmyslet následující parametry:
Plochu střechy, ze které budeme vodu zachytávat
Materiál střechy
Sklon střechy
Úhrn srážek v dané lokalitě
Potřebu vodu na zalévání zahrady
Využití dešťové vody
Rozdíl mezi potřebou a spotřebou
První parametrem do výpočtu velikosti nádrže je plocha střechy v průmětu, včetně všech přesahů. Od této celkové plochy se případně odečte plocha, ze které se voda nezachytává do nádrže (například kvůli chybějícím okapům).
V případě, že uvažujete o využití dotace Dešťovka, měli byste vědět, že k úspěšnému vyřízení dotace je potřeba zachytávat dešťovou vodu minimálně z 51% plochy střechy, ideálně pak 100%.
V žádném případě nedosáhneme na to, že by střecha zachytila veškerou dešťovou vodu, která na její plochu dopadne. Proto musíme do výpočtu velikosti nádrže promítnout koeficient podle materiálu, ze kterého střecha je. Jde o tzv. koeficient odtoku střechy.
tvar střechy | střešní krytina | koeficient odtoku střechy | vlastnosti z hlediska znečištění |
---|---|---|---|
plochá | asfalt s násypem křemíku | 0,6 | velmi vhodná |
plochá | plast | 0,7 | velmi vhodná |
plochá | pozinkovaný plech | 0,7 | vhodná |
plochá | ozelenění | 0,2 | méně vhodná |
šikmá | pálené tašky | 0,75 | velmi vhodná |
šikmá | betonové tašky | 0,75 | velmi vhodná |
šikmá | břidlice | 0,75 | velmi vhodná |
šikmá | šindel | 0,6 | velmi vhodná |
šikmá | pozinkovaný plech | 0,8 | vhodná |
šikmá | plast | 0,8 | velmi vhodná |
šikmá | ozelenění | 0,25 | méně vhodná |
šikmá | osinkocement | - | nevhodná |
Jak je vidět z tabulky výše, svou roli hraje i sklon střechy. Podle sklonu a materiálu určíme finální koeficient výpočtu velikosti.
Úhrn srážek pro danou lokalitu buď můžeme odhadnout z přiloženého obrázku (to používá většina kalkulaček) nebo si vyhledat na portále ČHMI větší detail pro konkrétní okres, případně využít naši tabulku s průměrným úhrnem srážek za daný kraj a měsíc.
Měsíce | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Středočeský | 33 | 30 | 37 | 32 | 65 | 80 | 70 | 72 | 45 | 43 | 32 | 34 |
Jihočeský | 43 | 34 | 42 | 38 | 78 | 97 | 88 | 87 | 51 | 45 | 38 | 41 |
Plzeňský | 46 | 39 | 44 | 36 | 72 | 85 | 76 | 80 | 48 | 47 | 39 | 49 |
Karlovarský | 61 | 45 | 52 | 34 | 64 | 80 | 72 | 81 | 58 | 54 | 47 | 62 |
Ústecký | 46 | 36 | 40 | 30 | 59 | 74 | 69 | 76 | 49 | 47 | 38 | 44 |
Liberecký | 74 | 55 | 58 | 38 | 71 | 85 | 87 | 86 | 59 | 71 | 56 | 71 |
Královéhradecký | 55 | 44 | 47 | 36 | 70 | 82 | 82 | 78 | 57 | 59 | 46 | 55 |
Pardubický | 46 | 40 | 43 | 37 | 73 | 89 | 86 | 76 | 62 | 55 | 40 | 46 |
Vysočina | 45 | 36 | 41 | 36 | 73 | 87 | 84 | 76 | 59 | 49 | 40 | 42 |
Jihomoravský | 29 | 24 | 29 | 29 | 63 | 73 | 72 | 67 | 61 | 42 | 34 | 34 |
Olomoucký | 43 | 39 | 42 | 40 | 75 | 87 | 88 | 76 | 77 | 58 | 43 | 45 |
Zlínský | 47 | 43 | 43 | 46 | 84 | 85 | 84 | 81 | 80 | 65 | 48 | 54 |
Moravskoslezský | 42 | 42 | 46 | 52 | 96 | 97 | 98 | 95 | 92 | 67 | 45 | 47 |
Z výše uvedených parametrů už bychom byli schopni vypočítat velikost nádrže na dešťovou vodu, pokud bychom nebrali v potaz potřebu. Potenciál dešťové vody a skutečná potřeba se málokdy rovnají a musíme tuto nerovnost promítnout i do výpočtu velikosti nádrže.
1m2 trávníku bychom v letních měsících měli zalévat 120 litry. Zalévání však neprobíhá po celý rok rovnoměrně, proto využíváme koeficient nutnosti zálivky:
Listopad, Prosinec, Leden, Únor a Březen počítáme bez nutnosti zalévání
V dubnu a říjnu bude stačit 60%
V květnu a září pak 80%
A konečně v letních měsích skutečně využijeme 100%, tedy 120 litrů na 1m2
Měsíc | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kolik potřebuji celkově zalévat [na m3/m2] | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 | 0,120 |
Koeficient nutnosti zálivky | 0 | 0 | 0 | 0,6 | 0,8 | 1 | 1 | 1 | 0,8 | 0,6 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 1m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 72 | 96 | 120 | 120 | 120 | 96 | 72 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 100m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 7200 | 9600 | 12000 | 12000 | 12000 | 9600 | 7200 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 200m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 14400 | 19200 | 24000 | 24000 | 24000 | 19200 | 14400 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 300m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 21600 | 28800 | 36000 | 36000 | 36000 | 28800 | 21600 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 400m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 28800 | 38400 | 48000 | 48000 | 48000 | 38400 | 28800 | 0 | 0 |
Potřeba vody na 500m2 v daný měsíc | 0 | 0 | 0 | 36000 | 48000 | 60000 | 60000 | 60000 | 48000 | 36000 | 0 | 0 |
Dešťovou vodu lze u rodinného domu využít dvojím způsobem. V jednodušším případě můžeme dešťovou vodou pouze zalévat. V tomto případě budeme tedy dešťovou vodu v nádrži potřebovat pouze v měsících od dubna do října.
Nebo můžeme dešťovou vodou splachovat toaletu. Zde připadají v úvahu 2 řešení. Dešťovou vou využíváte pouze na splachování nebo jde o kombinaci splachování a zalévání.
Kolik vody na zálivku potřebujeme už víme (viz. předchozí tabulka). Zbývá určit potřeba vody na splachování. Dlouhodobé statistiky nám říkají, že denní spotřeba vody na splachování je 26 litrů.
Počet osob v domácnosti | Denní spotřeba vody na WC | Měsíční spotřeba vody na WC | Roční spotřeba vody na WC |
---|---|---|---|
1 | 26 | 780 | 9490 |
2 | 52 | 1560 | 18980 |
3 | 78 | 2340 | 28470 |
4 | 104 | 3120 | 37960 |
5 | 130 | 3900 | 47450 |
6 | 156 | 4680 | 56940 |
U výpočtu velikosti akumulační nádrže na dešťovou vodu musíme započítat, že v případě splachování bude dešťová voda využívána celoročně, každý den tedy bude docházet k odběrům dešťové vody.
V momentě, kdy víme, kolik vody jsme schopni zachytit vs. kolik vody reálně potřebujeme se můžeme dopočítat správného výsledku velikosti nádrže na dešťovou vodu.
V našem simulovaném případě počítejme se 70 m2 střechy.
70m2 střecha je plochá a vyrobena z pozinkovaného plechu. Její koeficient odtoku je tedy 0,7.
Dále je potřeba využít konstantní koeficient účinnosti filtru, který nás připraví zhruba o 10% srážkových vod, jeho hodnota je tedy 0,9.
Nyní můžeme tyto hodnoty vynásobit a získat tak plochu, ze které jsme reálně schopni alokovat veškerou vodu, která za rok na střechu naprší:
70*0,7*0,9 = 44,1.
Započtením ročního úhrnu srážek zjistíte, kolik dešťové vody jste v průměrný rok schopni zachytit. Pro návodnost výpočtu velikosti nádrže můžeme vybrat lokalitu s průměrným úhrnem srážek 600mm.
Výsledkem by tedy bylo 44,1 * 600 = 26 460 litrů neboli 26,46 m3.
Nyní se vrátíme k tabulce uvedené výše. Pro modelový příklad výpočtu budeme počítat s 300m2 zahrady. V tomto případě vím, že na celou sezónu budeme potřebovat 208,8 m3.
Děsivá hodnota, že? Nezapomeňte, ale že většina potřebné vody naprší zadarmo. Konkrétně v modelovém případě to bude (600 * 300) / 1000 = 180 m3.
Na zálivku budete potřebovat rozdíl těchto hodnot, tedy 208,8 - 180 = 28,8 m3.
Posledním krokem je zvolení ideální velikosti, tak aby jste celkový potenciál 26,46 m3 využili na maximum. Samozřejmě nelze doporučit koupit akumulační nádrž o velikosti 27 kubíků, protože by se voda zkazila, než byste ji dokázali využít.
Pro tento výpočet využijeme koeficient počtu dní, kdy se domácnost může ocitnout bez deště. Dříve se používala hodnota 21 (neboli 3 týdny). Dnes již spíše doporučujeme hodnotu 28, protože deště bývají v posledních letech spíše intenzivní, než časté. Finální vzoreček tedy vypadá následovně:
Velikost nádrže = (Zachycený úhrn srážek x 28) / 365 = (26,46 x 28) / 365 = 2,02 m3.
Plocha střechy x koeficient odtoku střechy
Vypočtenou plochu střechy vynásobte průměrnými srážkami a vydělte 1 000 - přepočet na kubíky
Výslednou hodnotu vydělte 365 (roční průměr) a vynásobte koeficientem 28 (počet dní bez deště).
Před výběrem akumulační nádrže na dešťovou vodu se doporučujeme spojit s projektantem. Celá problematika velikosti nádrže není jen o samotném výpočtu, ale i o možnostech realizace. Výběr nádrže ve skutečnosti mnohem komplikovanější.
Rádi vám připravíme komplexní posudek k výběru nádrže, který bude počítat se všemi lokálními podmínkami. Kromě toho jsme schopni připravit i odborný posudek k dotaci Dešťovka a nádrž na dešťovou vodu postavit na klíč.
Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.