Vsakovací jáma: 9 věcí, které byste měli vědět
Michal Kraus
Vsakovací jáma je stavební objekt, který je určený pro likvidaci přebytečných vod – ať už dešťových, nebo odpadních, například z domovní čistírny. Se vsakovací jámou se setkáváme nejen v projektech, ale i v realizacích nádrží a čistíren, které provádíme na klíč. Dnes vám představíme 9 věcí, které byste měli o vsakovací jámě vědět.
Co je a k čemu slouží vsakovací jáma
Vsakovací jáma je stavební objekt určený k likvidaci přebytečných dešťových a odpadních vod vsakem. Jáma je tvořena výkopem, geotextílií a štěrkem. Vodu do vsakovací jámy přivádí perforované potrubí, které zajišťuje rovnoměrnost vsaku.
Vsakovací jáma není nic jiného než díra v zemi. Jde o stavební objekt typicky ve tvaru krychle či kvádru. Rozměry vsakovací jámy by měly být definovány hydrogeologem, respektive hydrogeologickým posudkem.
Vsakovací jáma slouží pro likvidaci přebytečných dešťových nebo odpadních vod u rodinných domů, ale i jiných staveb. Voda ze střechy či domovní čistírny odpadních vod teče do jámy, kde dochází ke vsáknutí této vody do země.
Kdy je vsakovací jáma nutná
Leckdy není možné poslat dešťové či odpadní vody do kanalizace nebo povrchových vod (potoky, řeky) a nezbývá než je likvidovat přímo na pozemku. V takovém případě se buduje tzv. vsak.
Ten lze provést vsakovací jámou. V případě zhoršených hydrogeologických podmínek se vsakovací jáma neplní štěrkem, ale využívají se vsakovací tunely, které na menším prostoru zlepší vsakování.
Typ frakce a kameniva pro jámu
Pro vsakovací štěrkovou jámu se nejčastěji využívá štěrk o frakci 16/32 mm. Velikost frakce štěrku znamená orientační velikost jednotlivých zrn. U frakce 16/32 mm jde o zrna menší než 32 mm a větší než 16 mm.
Velikost vsakovací jámy
Velikost vsakovací jámy by měl vždy určit hydrogeolog, případně odhadnout projektant vodohospodářských staveb. Vždy je třeba zhodnotit několik na sobě závislých faktorů.
U dešťové vody jde například o:
Plochu střechy, na které se dešťová voda zachytává
Plochu zahrady pro zálivku
Typ půdy a vsakovací koeficient
U likvidace odpadních vod z domácí čističky odpadních vod či septiku s filtrem se hodnotí například:
Počet osob využívajících domovní ČOV
Četnost využívání (např. chatový provoz)
Typ půdy a vsakovací koeficient
Pro představu: průměrná vsakovací jáma má rozměry 2 × 2 metry a hloubku přibližně jeden metr.
Umístění vsaku
Kde vykopat vsakovací jámu? Umístění je poměrně flexibilní, jen je potřeba dodržet pár pravidel:
Vsakovací jáma je stavební objekt, ideálně by tedy neměla být blíž než 2 metry od pozemku souseda
Voda neteče do kopce, je tedy nutné počítat se spádem potrubí. Ideální je využít svažitost pozemku, pokud máte možnost.
Vodu rozvádí perforované potrubí, vsak by tedy neměl být zatížený (pojezd vozidla apod.)
Nad vsakem by nemělo nic stát (např. zahradní domek). Třeba ho jednou budete chtít upravit nebo opravit.
U odpadních vod nesmí být vsakovací jáma v ochranném pásmu studny. Vsak je součástí stavby domovní ČOV.
Co dělat, když vsakovací jáma nestačí
Jsou u vás na pozemku špatné hydrogeologické podmínky? Samostatná vsakovací jáma by nestačila? Pak lze řešit situaci následovně:
Intenzifikace vsaku pomocí např. tunelů
U ČOV využít akumulační nádrže pro rozstřik
Vybudovat nadzemní vsak
Zvýšení efektivity vsakovací jámy
Ne vždy musí být vsakovací jáma vysypaná pouze štěrkem. Nestačí-li štěrk nebo by jáma dosáhla nadměrných rozměrů, pak se využívají vsakovací bloky. Jejich výhodou je až trojnásobná akumulační schopnost. Na stejný objem vody tím pádem stačí třetinový výkop.
ČOV s akumulační nádrží
Relativně často řešíme s klienty u projektu domácí čističky využití akumulační nádrže. Ta je vhodná nejen pro využití přečištěné odpadní vody, ale i pro zmenšení zátěže na vsakovací jámu.
Jsou-li v místě jíly či podzemní voda, pak hydrogeolog často doporučí akumulační nádrž, jejíž obsah se využívá k zalévání zahrady.
Nadzemní vsak jako poslední instance
Při výskytu vysoké hladiny podzemní vody lze udělat tzv. násyp, to znamená vytvořit vsak navršením zeminy nad úroveň terénu. Tím se zvýší vsakovací objem. Ne vždy však toto řešení potěší úřady. Zároveň pak bývá často nutné koupit domovní čistírnu s čerpadlem nebo externí přečerpávací jímku.
Vsak na dešťovou vodu
Dešťová voda se před vsakováním nejčastěji akumuluje v nádrži na "dešťovku". V nádrži najdete tzv. bezpečnostní přepad, který ústí do vsaku. Dešťová voda se nejčastěji využívá k zalévání zahrady či v kombinaci se splachováním toalety.
Pokud nádrž nechcete, protože máte například dostatečný zdroj užitkové vody z vrtané nebo kopané studny, je možné veškerou dešťovou vodu vsakovat v jámě – o to však bude jáma větší.
Vsak na odpadní vodu
U odpadních vod se vsakování řeší opět dvěma podobnými způsoby. Buď před vsak instalujete akumulační nádrž, nebo teče přečištěná voda rovnou do vsakovací jámy.
Vsakovací jáma na klíč
Vsakovací jáma vyžaduje relativně objemný výkop, u kterého se hodí využít bagr. Navíc je nutné zavést několik tun štěrku, připravit výkopy pro potrubí apod.
Vedle stavebních prací navíc doporučujeme před stavbou vsaku provést hydrogeologický posudek, který určí správné rozměry a další specifika vsaku. Rádi vám se stavbou vsaku pomůžeme.
Shrnutí aneb Co si z článku odnést
Vsakovací jáma je jednoduché řešení, jak na pozemku likvidovat dešťovou nebo přečištěnou odpadní vodu, když ji není možné odvádět do kanalizace nebo vodního toku. Jde o výkop vyplněný štěrkem, do kterého voda přitéká potrubím a postupně se vsakuje do země. Klíčové je správné navržení velikosti a umístění – ty vždy závisí na podmínkách pozemku, typu půdy a množství vody. Specifikaci vsakovací jámy určuje hydrogeolog. Pokud samotná jáma nestačí, lze ji doplnit o vsakovací tunely, bloky nebo akumulační nádrž. Správně navržený vsak šetří místo, peníze i starosti a často je nezbytnou součástí řešení u domovní čistírny odpadních vod.
Časté dotazy k vsakování
Jak vypadá vsak (vsakovací jáma)?
Vsakovací jáma je v podstatě "díra v zemi" obložená geotextílií a vysypaná štěrkem. Po dokončení stavby se vsak zakryje a poroste trávou. Není tedy na první pohled vidět.
Jak je vsak hluboký?
Hloubku vsaku určují možnosti lokality. Teoreticky může existovat i velmi hluboký vsak, např. až 5 metrů. Ve většině případů si však vystačíte se vsakem do hloubky 3 metrů, aby se projekt nemusel autorizovat báňským razítkem.
Jak je vsak velký?
Půdorys vsaku je průměrně 2 × 2 metry, hloubka okolo 1,5 metru. Přesnou velikost vsaku by měl nicméně vždy určit hydrogeolog.