Když se rozhodnete pořídit domovní ČOV, je nutné vyřešit způsob vypouštění odpadních vod – a to dokonce ještě před vznikem projektu. Nabízí se hned 4 varianty. Jaké jsou? Jaké mají přednost? A kdy o výsledném způsobu vypouštění přečištěné vody nerozhodujete vy sami, ale zákon a úředník?
Vodní zákon obecně rozlišuje dva druhy vod: vody povrchové a vody podzemní. Vody povrchové definuje jako vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Jde tedy o řeky, toky nebo třeba rybníky.
Vody podzemní jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních. Jde tedy o vody, které běžným okem na pozemku nevidíme, ale přesto je nezbytné dbát o jejich kvalitu a bezpečnost.
Protože žádný majitel domovní čistírny odpadních vod nechce přečištěné odpadní vody akumulovat v jímce a pak je vyvážet (proč by pak pořizoval domovní čistírnu), nezbývá než je likvidovat některým z povolených způsobů. Pro tento účel se dají využít buď vody povrchové, nebo vody podzemní.
Vypouštění odpadních vod z ČOV lze vyřešit čtyřmi způsoby. Nabízí se likvidace do jednotné kanalizace, vodního toku, nebo vypouštění na vlastní pozemek (vsak), a to formou přímého vsaku nebo vsaku s retencí v akumulační nádrži.
Je-li to možné, pak úřady a zákon preferují likvidaci do vod povrchových. Výhodou mají klienti, kterým podél pozemku teče nějaký potok, ideálně pod úrovní umístění domovní čistírny odpadních vod.
K likvidaci do vod povrchových budete potřebovat dvě věci. Za prvé, aby na místě byl tok, který ve své databázi eviduje i konkrétní povodí. Nemůže jít o strouhu, která někdy teče a někdy ne. Za druhé je třeba získat vyjádření povodí k zamýšlené likvidaci. Jde o jeden z povinných dokumentů pro povolení domovní čistírny a septiku.
Zákon a úředníci se daleko přísněji dívají na likvidaci do vod podzemních, neboli vsak. Ten lze provést dvěma způsoby. Buď vsakováním veškeré odpadní vody do podzemí, nebo částečnou retencí s využitím akumulační nádrže a využitím vody pro zalévání zahrady. Vodní zákon se k vypouštění odpadních vod z ČOV vymezuje v §38, odst. 9:
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
Tento odstavec je relativně složitý na pochopení. Pokusíme se vám proto zjednodušit to zásadní, co z něj plyne:
Likvidace není úřady preferovaná
Její povolení lze dostat pouze u objektů k trvalému bydlení, rekreaci nebo v případě ubytování (penzion), tedy tam, kde odpadní vody vznikají primárně činností lidského metabolismu
Vždy je preferována likvidace do vod povrchových, pokud je taková možnost
Ke vsakování je nutný hydrogeologický posudek
Jak plyne z první kapitoly, tak odpadní vody z domovní ČOV lze likvidovat čtyřmi způsoby, a to:
Vypouštění do jednotné kanalizace
Vypouštění do povrchových vod
Vsakování
Vsakování s akumulací a rozstřikem
Z pohledu preference úřadů je vítězem tzv. jednotná kanalizace. Jde o kanalizaci, která odvádí srážkové vody a zároveň přečištěné odpadní vody z domovní čistírny nebo tříkomorového septiku s filtrem. Pozor, neplést se splaškovou kanalizací, na kterou se nemovitost připojuje kanalizační přípojkou.
K vypouštění odpadních vod z ČOV do jednotné kanalizace je nutné, aby kanalizace byla poblíž, a zároveň, aby bylo v kanalizačním řádu uvedeno, že se do ní smí vypouštět odpadní vody z ČOV. Ve většině obcí však najdeme pouze dešťovou kanalizaci, kam není možné vypouštět odpadní vody z ČOV.
Pokud nenajdete v obci jednotnou kanalizaci, je čas připojit domácí čističku odpadních vod na vodní tok. V ideálním případě vám vyjde řešení gravitačně (potok je níže než ČOV), v horším případě bude nutné využít přečerpávací jímku.
Nucené likvidaci do vod povrchových se můžete vyhnout, pokud trasa k potoku vede přes cizí pozemky a majitelé vám nedají souhlas nebo když potok není evidovaný jako zdroj povrchové vody v daném povodí.
Třetí variantou je vsakování. K tomu se většinou využívá tzv. vsakovací objekt. Jde o jámu různě velkou, podle výsledku hydrogeologa. Ve většině případů jde o prostor o 10 m2 s hloubkou mezi 1,5 až 2 metry.
Vsakovací jáma se vysype štěrkem, zavede se do ní perforované potrubí, aby se odpadní vody vsakovaly rovnoměrně, a znovu se zasype. Následně se jáma zakryje textilií a znovu na ni položíte trávník. Vsakovací objekt tak neruší estetiku zahrady.
Poslední možností je za domácí čističku odpadních vod umístit akumulační nádrž, případně rovnou koupit ČOV s nádrží. V nádrži se většinou akumulují 1 až 2 m3 odpadní vody, kterou můžete využít k zalévání zahrady.
V posledních letech se u většiny klientů setkáváme s přáním vsakovat odpadní vody, ideálně ještě s možností akumulovat přečištěné odpadní vody v nádrži a využít je pro zalévání. Byť této preferenci naprosto rozumíme, ne vždy je možné klientovi vyjít vstříc. Pojďme se podívat, jaké podmínky musí být splněny pro vsakování:
Lokalita se nenachází v ochranném pásmu vodního zdroje
Neexistuje alternativa možné likvidace odpadních vod
Vsak je mimo ochranná pásma blízkých studní
Podloží umožňuje vsak
Vsakovací objekt se vám vejde na pozemek
Máte zpracovaný hydrogeologický posudek
Rádi ověříme možnosti vypouštění odpadních vod z domovní čistírny za vás. Pokud si chcete možnosti zjistit sami, můžete postupovat podle tohoto návodu.
Ochranná pásma si můžete ověřit online na portálu ArcGIS. Obecně rozeznáváme 3 ochranná pásma, přičemž v 1. ochranném pásmu nelze vsakovat nikdy. Jde typicky o pásma, která chrání například obecní studnu.
Pokud se vaše nemovitost nachází ve 2. nebo 3., pak je dobré možnost vypouštění odpadních vod z ČOV do vsaku ověřit u místně příslušného odboru životního prostředí.
Předpokládáme, že každý zná své okolí dostatečně dobře a rada, aby jste se rozhlédli, zda v okolí není potok, nikoho nepotěší.
Rozhodně se, ale vyplatí zavolat na obec, zda v místě není jednotná kanalizace.
Každá studna má své ochranné pásmo, běžně je to 12 metrů. Představte si kružnici kolem studny. V této oblasti nesmí být vsakovány odpadní vody z domovní čistírny. V tomto ohledu musíte myslet i na své sousedy, kteří také mohou mít studnu.
Často se setkáváme s klienty, kteří nemají jinou možnost, než vsakovat, ale mají problém s umístěním vsaku na pozemku. Jednoduše se tam nevejde.
Ke vsakování na pozemku je nutné vhodné podloží. V ideálním případě by nemovitost neměla stát na jílu nebo skále, tedy typech půdy, skrze které se odpadní voda snadno nedostane.
Důležitým parametrem je také stav podzemní vody. Pokud máte vodu 1,5 m pod terén, bude logicky velmi složité vsakovat odpadní vody do takového podloží.
Pokud stavíte na jílu jako většina našich klientů, je nutné počítat s tím, že vsakovací objekt bude větší a možná bude zapotřebí využít vsakovací bloky. Schopnost půdy absorbovat vypouštěné odpadní vody z ČOV nakonec stejně určí hydrogeolog.
Na předchozí bod pak navazuje umístění na pozemku, zvlášť v případě jílovitého podloží. Vsak může zabrat 10 až 12 m2 a leckdy pak nastane problém s jeho umístěním. Teoreticky lze vsak umístit na cizí pozemek, ale s takovým řešením musí samozřejmě vyslovit souhlas majitel daného pozemku.
Vodní zákon předpokládá, že při vypouštění odpadních vod z ČOV bude vždy zpracovaný hydrogeologický posudek. Hydrogeolog má tím pádem finální slovo a jeho závěry úřady respektují.
Projekt domovní čistírny odpadních vod tedy vzniká až po dokončení posudku.
Vypouštění odpadních vod z domovní ČOV a septiku se řídí vodním zákonem, který rozlišuje povrchové a podzemní vody.
Existují čtyři možnosti vypouštění odpadních vod z ČOV: do jednotné kanalizace; do povrchových vod; do podzemních vod (vsakem); do podzemních vod se současnou akumulací vody a jejím využitím k zalévání.
Nejpreferovanější možností je vypouštění do jednotné kanalizace nebo vodního toku, pokud je v okolí dostupný.
Jestliže tyto možnosti nejsou k dispozici, lze vodu vsakovat na vlastním pozemku. Tento způsob však podléhá přísnějším požadavkům úřadů a vyžaduje hydrogeologický posudek.
Vodohospodářská projekční kancelář Zakra vám pomůže najít nejlepší řešení – stačí se ozvat.
Jestli se vám z informací v tomto článku točí hlava a nevíte si s vypuštěním odpadních vod rady, jsme tu pro vás. Rádi vám pomůžeme vybrat správnou variantu likvidace odpadních vod z ČOV na vašem pozemku. V případě vsaku zajistíme hydrogeologa a vypracujeme projekt domovní čistírny, který získá povolení u úřadů. Vyzkoušejte naši úvodní konzultaci – nezávazně a zdarma.
Autor článku: Mgr. Michal Kraus, obchodní ředitel Zakra s.r.o.
O nás: Jsme vodohospodářská projekční kancelář a na trhu působíme přes 7 let, během kterých jsme připravili více než 4 tisíce úspěšných projektů a obsloužili tisíce spokojených zákazníků. Naší specializací jsou čističky odpadních vod, septiky, studny, ale zajišťujeme i další vodohospodářské stavby.
Máte k článku jakékoliv dotazy nebo připomínky? Neváhejte nás kontaktovat.
E-mail: [email protected]
Tel.: +420 725 884 133
Zdroje a další odkazy:
Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.