Vsakování odpadních vod z ČOV neboli domovní čistírny odpadních vod je jedním ze způsobů, jak legálně likvidovat přečištěné odpadní vody. Existují však situace, kdy vám úřady vsak nepovolí. Jak se věci mají, kdy pomýšlet na vsakování a co je k němu potřeba?
Vsakování odpadních vod z domovní čistírny odpadních vod (ČOV) je jedním ze způsobů, jak likvidovat přečištěné odpadní vody. Další možností je vypouštění odpadních vod do vod povrchových, případně do jednotné kanalizace.
Domovní čistírna odpadních vod má na starosti přečištění černých vod z domácnosti. Po důkladném vyčištění odpadní vody – účinnost ČOV dosahuje až 97 % – přichází otázka, kam s vodou. A že jí není zrovna málo: každá osoba vyprodukuje za den 100 až 150 litrů odpadních vod.
Likvidaci odpadních vod do vod povrchových mají úřady nejraději. Voda z domovní čistírny je v tomto případě svedena do blízkého potoka, řeky nebo rybníka. To zároveň znamená, že se přečištěná voda nijak dále nevyužívá.
Výhodou tohoto řešení je, že k němu není potřeba hydrogeologický posudek a ušetří se za budování vsaku. Tato alternativa se také využívá v případě, že na pozemku odpadní vody vsakovat nelze.
Druhou možností je přímé vsakování vod z ČOV na vlastním pozemku. Za domovní čistírnu se umístí vsakovací objekt – nejčastěji jde o vsakovací jámu, která se vyplní štěrkem. Nedostačuje-li prostor pro vsakování reálně vsakovanému objemu, využívají se vsakovací bloky (prefabrikáty).
Třetí možností je akumulace odpadních vod do akumulační nádrže, většinou o velikosti 1 až 2 m3. Zde uložená voda se následně využívá k zalévání zahrady, přebytečná voda pak vytéká bezpečnostním přepadem opět do vsaku.
Z pohledu zákona jde taktéž o vsak. Akumulace je pouze takovou mezistanicí.
Aby byl náš přehled možností likvidace odpadních vod z ČOV kompletní, je třeba zmínit variantu vypouštění do jednotné kanalizace. To je kanalizace, která z dané lokality odvádí srážkové vody a také přečištěnou vodu z domovní čistírny nebo septiku s filtrem. Problém je, že tento typ kanalizace v obcích skoro nenajdete.
(Pozor, neplést se splaškovou kanalizací, k níž se nemovitost připojuje pomocí kanalizační přípojky.)
Vsakovat odpadní vody z ČOV můžete pouze v případě kladně znějícího hydrogeologického posudku. Hydrogeolog by měl danou lokalitu ohledat, prozkoumat, zda v nejbližším okolí nejsou studny, a zjistit, jestli je podloží vhodné pro vsakování.
Sháníte hydrogeologa? Rádi vám s hledáním pomůžeme. V ZAKRA máme databázi kontaktů na hydrogeology z celé republiky. Stačí se ozvat!
Pro správné projektování vsaku pro domovní čistírnu by měla být provedena vsakovací zkouška. Jde o test podloží a jeho schopnosti vsakovat přečištěnou vodu. Vsakovací zkouška se dělá proto, aby vám pak v místě vsaku tzv. nestála voda.
Díky vsakovací zkoušce hydrogeolog zjistí, jak moc a jak rychle se voda na pozemku vsakuje. Typicky se provádí vyhloubením jámy (sonda), do které se nalije voda, a monitoruje se rychlost vsaku. Výsledkem je koeficient vsaku, který slouží projektantovi ke správnému návrhu vsakovacího objektu.
V určitých případech může být vsakovací zkouška provedena i svépomocí, případně na místě při realizaci.
Vsakování odpadních vod z ČOV je možné technicky provést několika způsoby:
Vsakovací jáma
Vsakovací šachta/jímky
Vsakovací bloky a tunely
Do našich projektů domovních čistíren nejčastěji využíváme vsakovací jámy. Jde o nejlevnější způsob, jak vsak vyřešit. Velmi zjednodušeně jde o jámu vysypanou štěrkem a zasypanou zeminou.
Alternativně se dá vsakování vyřešit šachtou neboli tzv. vertikálním vsakováním. Výhodou je menší prostorová náročnost, kterou ocení majitelé malých pozemků. Naopak nevýhodou je vyšší pořizovací cena. Vsakovací šachta sama o sobě stojí kolem 15 000 Kč.
Poslední možností jsou vsakovací bloky nebo tunely. Opět jde o dražší řešení vsaku. Tento způsob se využívá v momentě, kdy je pro vsak málo prostoru nebo není vhodné podloží. Výhodou vsakovacích bloků je vysoká efektivita vsaku.
Existuje několik možností, proč vsak u domovní ČOV nelze realizovat. Toto jsou ty nejčastější:
Nemovitost není určená k bydlení
V okolí se nachází studna
Pozemek má podloží nevhodné pro vsak
Jde o chráněnou krajinnou oblast
Úředník si nedá říct
Čistírny odpadních vod nevznikají pouze u rodinných domů, ale i u provozoven a dalších podniků. Vsakování odpadních vod z ČOV je však jasně popsáno ve vodním zákoně:
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod.
Z úryvku zákona jasně plyne, že vsakovat je možné pouze u rodinných domů, chat a v místech pro rekreaci (např. penzion). Ostatní lokality mají bohužel smůlu.
Přečištění odpadních vod není dokonalé, byť už dnes extrémně účinné. I tak ve vodě zůstávají zbytky nečistot, které by při konzumaci rozhodně neprospěly lidskému organismu. I proto zákon stanovuje ochranné pásmo pro studny.
Každá studna má ze zákona ochranné pásmo 12 metrů. Představte si kolem studny kružnici o poloměru 12 metrů – uvnitř této kružnice nesmí docházet ke vsaku odpadní vody z ČOV. Ochranné pásmo samozřejmě neplatí jen pro vaši studnu, ale i pro studny okolní, například sousedů.
Dalším z důvodů, proč vsak není možný, bývá nevhodné podloží. Tento zádrhel často odhalí vsakovací zkouška a setkat se s ním mohou zejména majitelé jílovitých pozemků. Voda v jílu de facto stojí a nevsákne se ani po delší době. V určitých případech nelze na takových pozemcích vsakování povolit.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) mají specifický režim fungování. Zatímco někteří správci vsakování preferují, jiní jej vidí neradi. Pokud byste rádi vsakovali vodu z domovní ČOV, ale váš pozemek se nachází v CHKO, můžete si možnost vsakování ověřit přímo u nás. Konzultace je samozřejmě bezplatná a nezávazná.
Využijte naši konzultaci zdarma
Rozhodně nechceme házet úředníky do jednoho pytle. Je ovšem pravdou, že na některých úřadech se stále najdou odpůrci vsakování. Ti mnohdy tlačí budoucí majitele ČOV do ekonomicky nereálných řešení, jako je vypouštění odpadní vody do 300 metrů vzdáleného vodního toku a podobně. Bohužel, často se jedná o marný boj.
Domovní čistírna odpadních vod (ČOV) je nejčastěji plastové zařízení soudkovitého tvaru. Existují ovšem i výjimky, jako je domovní ČOV SBR MAD od společnosti Delfin, která má praktický podlouhlý tvar připomínající nádrž na vodu. Vedle plastových čistíren pak existují ještě kořenové čistírny odpadních vod.
Uvnitř čistírny se nachází několik oddělených komor, kde dochází k čištění odpadních vod. Čištění probíhá za pomoci mechanicko-biologických procesů. Výsledkem fungování domovní čistírny je voda zbavená až 97% nečistot. Právě tuto přečištěnou vodu je nutné z pozemku odvést nebo nechat vsakovat.
Prvním krokem je projekt domovní čistírny. Rádi s vámi projdeme váš stavební záměr a navrhneme ideální řešení – a to včetně optimální likvidace přečištěné vody z ČOV. Součástí našich služeb je i zajištění hydrogeologického posudku a vyřízení povolení.
V rámci úvodní analýzy vždy zjišťujeme, zda máte zájem odpadní vody z ČOV vsakovat a případně dále využívat. Díky našim zkušenostem umíme hned na začátku velmi rychle odhadnout, zda bude vsakování možné, či nikoliv. Díky tomu ušetříte nejenom čas, ale také peníze.
Nechcete-li mít s ČOV žádné starosti, pak nás můžete poptat pro službu ČOV na klíč. V takovém případě se postaráme o vše okolo realizace domovní čistírny od A do Z.
Vsakování je jedním ze způsobů, jak likvidovat odpadní vodu z domovní ČOV. Jeho výhodou je možnost přečištěnou vodu zadržovat a využít k zalévání.
Aby bylo možné vodu z domovní čistírny vsakovat, je nutné splnit několik podmínek. Patří sem například nemovitost určená k bydlení či rekreaci, podloží vhodné pro vsak, kladný hydrogeologický posudek a vstřícnost místních úřadů, zejména pokud se pozemek nachází v CHKO.
Naopak nevhodné (např. jílovité) podloží, ochranné pásmo studny či zamítavý postoj místních úředníků mohou vsakování zamezit.
Pokud chcete znát své možnosti ohledně vsakování, vypracovat projekt ČOV či pomoct se sháněním hydrogeologa, obraťte se na projekční kancelář ZAKRA.
Autor článku: Mgr. Michal Kraus, obchodní ředitel Zakra s.r.o.
O nás: Jsme vodohospodářská projekční kancelář. Na trhu působíme přes 7 let, během kterých jsme připravili více než 4 tisíce úspěšných projektů a obsloužili tisíce spokojených zákazníků. Naší specializací jsou čističky odpadních vod, septiky, studny, ale zajišťujeme i další vodohospodářské stavby.
Máte k článku jakékoliv dotazy nebo připomínky? Neváhejte nás kontaktovat.
E-mail: [email protected]
Tel.: +420 725 884 133
Zdroje a další užitečné odkazy:
Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.