ČOV vs. kanalizační přípojka: Kdy je povinné připojení ke kanalizaci?

kraus@zakra.cz Michal Kraus
26. 02. 2023
povinné připojení ke kanalizaci

Je povinné připojení ke kanalizaci? Máte jako majitel nemovitosti povinnost připojit se ke kanalizaci, když chcete domovní čistírnu odpadních vod? A co situace, kdy obec již léta plánuje kanalizaci, ale "skutek utek" a vy byste se rádi zbavili staré žumpy? Může vás úředník nutit k připojení, i když je kanalizace 100 metrů daleko? Pojďme se podívat na reálné situace ze života.

Obsah článku

Co říká zákon o povinnosti připojení ke kanalizaci

!!! Moc se omlouváme, ale z kapacitních důvodů v současné době nenabízíme projekty vodovodní a kanalizační přípojky.

Než se pustíme do rozhodujících ustanovení, je nutné podotknout zjištění z praxe. Pokud je technicky a ekonomicky možné připojení ke kanalizaci kanalizační přípojkou, vždy doporučujeme toto řešení.

Za eskalaci však stojí situace, kterou řešíme také relativně často. Jde o moment, kdy majitel nemovitosti chce vyřešit odpady domovní čistírnou odpadních vod, ale obecní či vodoprávní úřad přikazuje připojení ke kanalizaci, a to i v případě vzdálenosti vyšších desítek metrů. V takovém případě už dokonce většinou nejde o přípojku, ale tzv. prodloužení kanalizačního řadu.

A právě této situaci jsou věnovány řádky níže.

Povinné připojení ke kanalizaci je v gesci obce a záleží na konkrétních okolnostech

Vodní zákon mluví o preferenci

Ve vodním zákoně najdeme v §5 základní povinnosti. Pro účely tohoto článku se budeme držet odstavce 3:

Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění…

Z výše uvedeného nám tedy plynou obecné zásady o preferovaném způsobu likvidace odpadních vod u nemovitosti, a to v tomto pořadí:

  1. Kanalizační přípojka

  2. Domácí biologická čistička odpadních vod, případně septik s filtrem

  3. Bezodtoká jímka alias žumpa

Tento paragraf potvrzuje výše napsané a i naše běžná doporučení. Pokud můžete být připojeni ke kanalizaci, vždy volte tuto cestu. Níže si pak ukážeme i proč.

Dále je důležitý §12 téhož zákona. Zde najdeme pravomoc vodoprávního úřadu změnit své rozhodnutí o povolení vypouštět odpadní vody do vod podzemních či povrchových, pokud vznikne povinnost připojení ke kanalizaci.

Zákon o vodovodech a kanalizacích rozdává karty

Svět však bohužel nebývá tak jednoduchý a leckdo se dostane do situace, kdy jsou teoreticky možné obě varianty. Je finální řešení na vás, nebo vám do toho může někdo mluvit? Odpověď najdeme v zákoně o vodovodech a kanalizacích.

Tentokrát bude pro vás klíčová §3, odst.8 :

Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Z výše uvedeného plyne, že obec může přikázat, jak majitelům novostaveb, tak starousedlíkům připojení ke kanalizaci.

Nejste první, kdo to řeší. Judikatura však příliš nepomohla

Pravomoc je jedna věc, ale důležité je, jak je s ní nakládáno. Dané ustanovení sice explicitně zmiňuje technickou proveditelnost, ale jak říkají naši projektanti, technicky je možné odkanalizovat Aš z Ostravy. Důležité je, zda to dává smysl.

Podobným případem, ve kterém se můžete právě nacházet, se zabýval už i NSS. Ten dospěl ke klíčovému rozhodnutí, z něhož plyne:

  • Obec má právo trvat na připojení ke kanalizaci

  • Tato povinnost může být dána i zpětně

  • Musí však přihlížet k zásadě proporcionality, tzn. nesmí jít o nepřiměřeně nákladné řešení

Byť to zákon výslovně nestanoví, při posuzování technické možnosti připojení na kanalizaci je nutné zohlednit také zásadu proporcionality (srov. § 2 odst. 3 správního řádu). Nelze totiž vydat rozhodnutí o povinnosti připojit se na kanalizaci, pokud by takové rozhodnutí bylo zcela zjevně nepřiměřené okolnostem konkrétního případu (viz RUBEŠ, Pavel. Zákon o vodovodech a kanalizacích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-618-1).

Jedním z korektivů, který může být podstatný z hlediska zásady proporcionality, je posouzení, zda zřízení přípojky není zjevně a již ze samotné podstaty a okolností konkrétního případu naprosto nepřiměřené a extrémně nákladné (například ad absurdum, pokud by mezi kanalizací a připojovaným místem vzniku odpadních vod byl velký skalní masiv, který by sice „technicky“ bylo možné prokopat a zřídit přípojku, ale objektivně za cenu astronomických nákladů). V takovém případě rovněž nelze hovořit o technické možnosti realizace ve smyslu § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Bohužel nám již legislativci ani soudy neříkají, co je nepřiměřené. Jde o dvojnásobek nebo desetinásobek pořizovací ceny? Vždy záleží na konkrétním případu a přístupu jednotlivých úředníků.

Jak povinnost připojení ke kanalizaci vidí sami úředníci

Ministerstvo zemědělství si k výkladu §3 zákona o vodovodech a kanalizacích nechalo zpracovat metodiku. Ta potvrzuje závěry výše uvedené. Dále je v ní obsažena informace, že jímka či domovní čistírna odpadních vod má být postavena tak, aby bylo v budoucnu její možné odstranění a připojení ke kanalizaci.

Zákon spíše favorizuje povinné připojení ke kanalizaci

Životní situace, které řeší klienti

Ve své praxi se setkáváme s různými případy, některé se však objevují častěji. Níže popisujeme nejčastější situace našich klientů a připojujeme náš právně neodborný pohled.

1. Mám jímku a chci domácí čističku odpadních vod, ale kousek od pozemku je kanalizace

Tato situace je běžná ve starších obcích, typicky střední velikosti. Obce s více než 2 000 obyvatel mají povinnost kanalizaci vybudovat. Často je však vedení obce laxní nebo nechce nahněvat občany.

Dojde k situaci, kdy vznikne v obci kanalizace, ale část obyvatel dále využívá žumpu. Tu se rozhodnou za nějaký čas vyměnit za septik s filtrem či domácí čističku.

My pak býváme osloveni jako projektanti domovních čistíren. V prvním kroku si vyžádáme vyjádření k existenci sítí a zjistíme, že v obci je kanalizace. Klientovi pak předáváme informaci, že domovní čistírna nebude možná, ale budeme muset udělat projekt kanalizační přípojky.

Pokud je i toto vaše situace, je prakticky na 100 % jisté, že domovní čistírnu nebude povolena a za projekt ČOV byste platili zbytečně. Raději rovnou řešte připojení odpadu k vaší nemovitosti.

2. Chci domovní čistírnu, ale obec mě nutí prodloužit kanalizační řad

Tato situace už je daleko zajímavější co do možnosti eskalace. Úředníci většinou nepočítají finanční náklady a takový požadavek skutečně přijít. V praxi má pak vliv na posouzení, zda jde o osamocený pozemek, kde se v budoucnu s největší pravděpodobností stavět nebude, nebo zda jde o lokalitu určenou pro stavbu rodinných domů. Určitě doporučujeme prostudovat územní plán a možnosti zasíťování pozemku.

“Výhodu” má v tomto případě ten, kdo je sám a bude i v budoucnu bydlet na samotě. V takovém případě lze relativně slušně argumentovat o finanční nepřiměřenosti. Prodloužení kanalizačního řadu je často v částkách vyšších než 1 000 000,-, což je minimálně pětinásobek běžné ceny u služby ČOV na klíč.

V horší situaci je majitel pozemku v oblasti, kde se evidentně plánuje stavět a buď je první, nebo staví vedle starousedlíků, kteří vyvážejí jímky. V takovém případě se na situaci úřad dívá tak, že se mají připojit všichni a solidárně nést náklady, což se však často starousedlíkům nechce a majitel nemovitosti je v pasti. Narovinu však říkáme, že tyto situace se většinou vyhrát nedají a cestou bývá dohoda se sousedy.

Pokud musíte prodlužovat kanalizační řad, stojí za to bojovat o domovní čistírnu odpadních vod

3. Budu stavět, preferuji domovní čistírnu, ale obec mě nutí ke kanalizační přípojce

Tato situace je obdobná s první variantou. Opět platí, že taháte za kratší konec a na 99 % situace skončí kanalizační přípojkou. Naši klienti většinou preferují domácí čističku ze 3 důvodů:

  1. Nechtějí platit stočné

  2. Nechtějí tlakovou kanalizační přípojku (pokud je kanalizace výš než pozemek)

  3. Chtějí využívat přečištěnou odpadní vodu k zalévání zahrady

Ani jeden případ však není dostatečným argumentem, aby úřad povolil domovní čistírnu odpadních vod, existuje-li možnost napojení na kanalizaci.

Jak postupovat, když připojení ke kanalizaci nedává finanční smysl

V případě, že se nacházíte v situaci, kdy připojení ke kanalizaci nedává finanční smysl, trváte na domovní čistírně, ale úřad vám ji nechce povolit, je nutné hledat cesty.

Nejprve je vhodné ujasnit si, jaký je cenový rozdíl v pořízení a provozování. Zatímco kanalizační přípojka bude dražší na začátku, jeji provozování bude levnější. Oproti tomu domácí čistička je “relativně levná”, avšak vyžaduje vaše peníze i pozornost.

Dejte dohromady všechna fakta

Abyste mohli efektivně “bojovat” s úřadem, je nutné znát všechna fakta. Doporučujeme projít územní plán obce.

Oslovte vodohospodáře, například nás, a nechte si vypracovat finanční porovnání obou řešení. Cílem je ukázat, že nejde jen o váš názor, ale že finanční náklady budou skutečně násobně vyšší.

S tímto je pak třeba vrátit se k úředníkům, případně i s odvoláním na zásadu proporcionality. Může se stát, že narazíte na zatvrzelého úředníka, který bude trvat na svém rozhodnutí. Odvolací instancí je pak kraj.

Pokud budou trvat na svém, hledejte partnery

Ne vždy bude odvolání znamenat výhru. Pokud bude i po tomto trvat úřad na svém, pak je lepší začít hledat cestu, jak výstavbu kanalizace financovat. Ideální je, pokud se zapojí všichni, kdo z toho budou v budoucnu profitovat a budou se moci připojit.

Druhým dechem však dodáváme, že není povinností nikoho přispívat na stavbu prodloužení kanalizačního řadu a souseda nemůžete nijak nutit. Leckdy se ale povede přemluvit obec, aby pomohla s financováním, protože tím získá dobrou lokalitu pro nové majitele, kteří budou odvádět daně do její kapsy.

Poslední šancí může být dotace na domovní čistírny odpadních vod

Pokud vás všichni nechali na holičkách a přesto víte, že v obci je na tom alespoň 30 % obyvatel podobně jako vy, můžete požádat zastupitelstvo o dotaci na domovní čistírnu odpadních vod. Některé obce dotují čističky, aniž by využily peníze z národního fondu životního prostředí, jiné obce touto dotací vyřeší dlouhodobý problém.

Vždy je dobré porovnat jednotlivé varianty z pohledu investiční a provozních nákladů

Finanční srovnání provozování čistírny, tlakové a gravitační kanalizace

Byť jsme fanoušci domovních čistíren, často vidíme situace, kdy se klient žene do situace, v níž je domovní čistírna zcela zbytečná. Narovinu musíme přiznat, že provoz čistírny něco stojí – kromě peněz také i váš čas – zatímco v případě kanalizace jste de facto bez starostí.

Řešení

Měsíční poplatky

Zákonné povinnosti

Roční poplatky s provozováním u 4členné rodiny

Další náklady

Domovní ČOV

-

revize nebo odběr vzorků

10 až 15 tisíc korun

vzorky/revize, odkalení, elektřina a servis

Bezodtoká jímka

-

pravidelný vývoz s doklady

až 70 tisíc korun

vývoz jímky

Kanalizační přípojka - gravitační

stočné

-

8 tisíc korun

stočné

Kanalizační přípojka - tlaková

stočné

-

10 tisíc korun

stočné a elektřina (přečerpávací jímka)

S čím vám můžeme pomoci

Zakra se věnuje všem typům vodohospodářských projektů. Pomůžeme vám s:

- 1000

Sleva 1 000 Kč na naše služby

Vyžádejte si konzultaci a získejte slevu 1 000 Kč.

Chci nezávaznou nabídku